Sabang - mangrovniky - 15.3.

Vyspal jsem se moc prijemne i kdyz vlastne poprve v mistnosti bez vetraku, ale od more prijemne foukalo, takze mi to nijak nevadilo.

V deset jsme meli naplanovany sraz a ze jeste po ceste vyzvedneme dva dalsi clovicky a pujdeme se projet mangrovnikovym lesem. Ti dva, se kterymi jsme sli, se seznamili po ceste do Sabangu prave s Kubou a Veronikou. Jeden uz postarsi nemec, ktery moc anglicky neumel, ale snazil se a byl opravdu moc fajn a ten druhy byl rodily filipinec, co emigroval do Kanady a ted se poprve po 10ti letech vratil zpet a cestuje zde, ten byl take naprosto v pohode.

Dostali jsme se az k rece, podel ktere je opravdu velky mangrovnikovy les. Mangrovniky jsou v techto oblastech naprstou nutnosti pro zachovani fungujiciho ekosystemu. Jsou nebo spise byly celkem systematicky niceny a na jejich mistech se delaji umele sadky na ryby nebo krevety. Na Filipinach uz mangrovniku moc neni a dokonce 65% ze vsech mangrovnikovych porostu na Filipinach je prave zde na Palawanu. Urcite si dokazete vybavit stromy rostouci z vody na vysokych korenech. To jsou mangrovniky.

Mangrovniky jsou hodne zajimave stromy, dokazi zit na morskem pobrezi a mit tak koreny primo v morske vode, coz je opravdu vyjimecne. Je to diky tomu, ze jejich koreny sul temer neabsorbuji. Absorbuji pouze neco mezi 3% a 10% soli, kterou pak vylucuji v podobe krystalku na starych listech, ktere pote hned odpadnou. Dale jsou velmi zajimave rozmnozovanim. Prave diky tomu, ze jsou nad vodou, tak by jejich semena mela malou sanci na uspech. Seminka tak klici jeste v plodech a pote co plod dozraje, tak uz jsou i samy schopny fotosyntezy a mohou tak vodou cestovat opravdu velke vzdalenosti, nez se dostanou na melcinu a zapusti koreny.


Jeste bych se vratil k tomu proc jsou mangrovniky tak dulezite. Jde hlavne prave o ten ohromny korenovy system, ktery brani erozi pobrezi a mirni velke prilivove vlny, treba jako prave tsunami a take mirni nasledky hurikanu na pobrezi za mangrovnikovym lesem. Ten totiz tyto katastrofy precka bez vetsi ujmy. Zaroven je samozrejme tento korenovy system utocistem mnoha ruznych organismu. Proto se dnes take v co nejvetsi mire chrani.

Po rece jsme jeli asi 20 minut a narazili na strom pres reku. Tam jsme se museli tedy otocit a jet zpatky. U stromu jsme jeste narazili na msitni zenu s detmi. V ruce mela sekyrku, kterou prohledavala stare parezy a hledala larvy nejakeho hmyzu. Pry je to mistni pochoutka, podobna ustrici. Ji se samozrejme syrova, dokonce nam jednu nabidli, ale zadny odvazlivec se mezi nami nenasel :-] Take tam sbirali opravdu pekne musle. To vse pry prodavaji do lepsich restauraci v Puertu.

Po ceste zpet nas doprovazel krasny svitive modry lednacek a tri divoke kachny :-] Takze cesta trvala neco okolo 40ti minut a bylo to moc prijemne. Vratili jsme se pomalu zpet do Sabangu a ja si sel cist, pak jsem asi na chvili usnul a najednou uz byl cas na veceri.
Domluvili jsme se, ze pujdeme zkusit restauraci v mestecku. Opet jsme si moc prijemne popovidali. Mel jsem tunaka na kokosovem mlece se zazvorem a musim rict, ze na Palawanu jsem zatim nic spatneho nemel. Takze trosku opravuji svuj nazor na filipinskou stravu, ale opravdu jen a pouze diky tomuto ostrovu :-]

Jeste jsme se domlouvali na zitrejsi cestu podzemni rekou. Jsou tam tri cesty. Prvni nejjednodussi je lodka, pak jsou dve stezky dzungli, Monkey Trail a Jungle Trail. Ja se po predchozich zkusenostech rozhodl, ze pojedu tam lodkou a zpet, ze pujdu po jedne z techto stezek. Kuba s Veronikou chteli jit po jedne stezce tam a po druhe zpet. Tak jsme se dohodli, ze pujdu zpet po Monkey Trail a oni pujdou touto stezkou tam a ze, se tedy potkame.