Port Barton 19.3. - 23.3.

Ahoj lidicky, tak jsem zpet v Puertu. Port Barton byl takovy extremne odpocinkovy, tak ho asi shrnu do jednoho prispevku :-]

V pondeli jsem celkem bez problemu odjel Jeepneym do Port Bartonu. Po ceste jsme jen jednou menili kolo, takze celkem uspech podle zazitku ostatnich cestovatelu :-] Cesta byla vcelku sucha, takze se dojelo na cas.

Port BArton ma mit pres 4000 obyvatel. To bych nikdy nerekl. Je to asi nejklidnejsi mesto na Filipinach. Dorazili jsme na misto tesne pred plazi. Vsude okolo domky s velkymi zahradami, takze dost rozdil oproti klasickemu filipinskemu mestu, kde to byva domek na domku. A hlavne to ticho. Naprosto neuveritelne. Take tam nikde nebyli slyset kohouti. K tem bych ted na chvili odbocil :-]

Kdo kdy byl na Filipinach nebo se na ne chysta, tak by se mel naucit nevnimat kokrhani kohoutu. Kdekoliv jsem byl, tak mi prislo, ze maji minimalne jednoho kohouta na jednu slepici. Ti kohouti ale kokrhaji neustale a to opravdu. Klidne ve dve rano nebo v poledne, zadna disciplina tu mezi nimi neni aby kokrhali jen s usvitem :-]]

Navic asi dost z vas zna kohouti zapasy a prave toto je praktikovano na Filipinach. Kdyz jsem jel ze Sabangu, tak s nama jelo spousta chlapiku a kazdy mel sveho kohouta. Vysadili je v nejake vesnicce, kde se na placku vedle silnice asi konaly tyto zapasy. Ty jsou hodne brutalni a konci vzdy smrti jednoho z kohoutu, takze jsem ani nemel chut nejake vyhledavat. Kazdopadne kohouti jsou opravdu uplne vsude az na Port Barton :-]

Jel jsem s jednim nemcem se kterym jsem jel i do Sabangu, tak jsme na miste vystoupili a vydali se najit nejake ubytovani. On mel nejaky tip, tak jsme se tam vydali. Bylo to bydleni v takove polorozpadle budove u mistnich, ale za 50Kc na noc. Pani nam, ale rekla, ze ma jeste chaticky u more a ze kdyz zname nejakeho Thomase [ktereho znal jen on :-] ] tak, ze nam z 200Kc na noc slevi na 125Kc. Tak jsme se sli podivat, chatky velke a s terasou primo na plaz. To se nedalo nevzit :-]

Tak jsem poprve na Filipinach bydlel primo na plazi. Pri prilivu mi v chatce prislo, ze me kdejaka vlna vytopi :-] Opravdu to bylo slyset hodne blizko. Plaz je tu opravdu dlouha a je na ni jen spousta lodek, lide tam jsou jen v urcite hodiny a to se nekoupou ale jen jdou po plazi domu :-]


Port Barton je v opravdu velmi chranene zatoce, kde temer neni videt na sire more. Diky tomu je tam more hodne klidne a priliv ani odliv nejsou tak moc znatelne. Nasel jsem i restauraci kde vari thajskou kuchyni a to i celkem podarene, takze jsem i docela dobre kazdy den pojedl. Cele ty tri dny jsem jen proflakal :-] Chodil se koupat a cetl si. More je tu hodne slane, takze si jen lehnete a opravdu vas uplne nadnasi a neni treba nic delat. Kdyby mi tam nekdo podal knizku, tak bych si i mohl v klidu cist :-] Musel jsem si jen davat pozor abych neusnul, preci jen probudit se kdesi na sirem mori by asi nebylo moc prijemne :-]]

Prvni noc jsem Nechal na stolu tri banany na rano. Rano jsem se probudil a jeden byl tak ze ctvrtiny sezran :-] Tak jsem ho vyhodil. Druhou noc jsem nic nemel a probudil me divny pocit, ze po me cosi leze. Tak jsem hmatnul po baterce a ona po me lezla krysa, docela velka, vlastne prvni co jsem na Filipinach videl, jinak to vzdy byly takove male mysky. Krysa celkem rychle utekla, ale moc prijemne to nebylo. Treti noc uz jsem radsi opet nechal banany na stolku a krysa se najedla tam a nemusela nikde smejdit a hledat :-] stejny nakousany banan jsem tam pak nechal i na ctvrtou noc a problem byl uspesne vyresen :-]


Pak jsem jeste potkal jakehosi Ira, ten, ze se vratil z blizkeho ostrova do nemocnice s tim, ze mu do nohy vlezl nejaky cerv a ze to bylo hodne neprijemne, hlavne ten pocit, kdyz se v nem hybal. Tak to jsem mu tedy opravdu veril, dokonce jsem si uz predtim precetl, ze to zde hrozi, ale pouze pokud se pohybujete mezi mistnimi bez bot. Takze me to vlasnte nehrozilo, bez bot jsem byl jen na plazi :-] Ale stejne, jsem rad, ze se mi tohle vyhlo.

Tak jsem prozil 3 cele dny v Port Bartonu a dnes se vydal zpet. Jeste pred zacatkem cesty jsme asi pro jistotu dvakrat vymenili to same kolo :-] a nakonec se uspesne vydali na cestu. Do Jeepneyho nastoupil nejaky mistni frajirek. Zrcadlove bryle, zlaty retez kolem krku a nagelovane vlasy. Vzhledem k tomu, ze trosku sprchlo jen jednou a to v utery, tak se opet hodne prasilo. Ale pekne to vetralo, tak problem nebyl, jen tomu typkovi se vsechen ten prach usazoval na tom gelu na vlasech, takze za chvili nemel vlasy cerne, ale sede a vypadal opravdu spinave, narozdil od vsech ostatnich. Docela dost jsem se bavil :-]

Hned jak jsem dorazil do penzionu, tak jsem se sel poradne osprchovat po te prasne ceste a vyrazil na net. Po ceste jsem jeste koukal po nejakych dareccich, ale proste tentokrat vubec netusim co koupit, nejak me tu nic neoslovilo :-/ No jeste mam cely zitrek, tak uvidime.

Mejte se krasne, uzijte si vikend.