Banaue

Zdravim z Banaue,
nkonec i tady jsem nasel pristup k internetu. Sedim u osameleho pocitace v osamele restauraci a pisu. Internet je tu dost pomaly, ale porad lepsi nez zadny.

Vcera jsem odjizdel na autobus taxikem. Stopnul jsem prvniho a ptal se jestli zna to autobusove nadrazi kam potrebuji. Jen na me vytrestil oci a rekl, ze ne, tak jsem ho odmitl a zastavil dalsiho. Ten sice take vytrestil oci, ale rekl, ze vi kam jet.

Takze jsme vyrazili, podle meho orientacniho smyslu uz jsme byli nekde pobliz, kdyz zastavil a zacal se vyptaat. Po chvili se zase rozjel. Po 5ti minutach jsem si vsiml, ze tou ulici uz jsme jeli, tak jsem to na nej vybalil. On hned, ze ano ano a za 2 minuty jsem byl na nadrazi. Zajimalo by me jak dlouho by me vozil dokola kdybych si toho nevsiml :-]

Rezervace po telefonu byla nakonec uspesna a sve sedadlo 20 jsem dostal. Autobus odjel na cas v 22:00. Podle vsech pruvodcu to v autobusech prehani s klimatizaci a opravdu tomu tak bylo i tady. Po hodine zacali vsichni mrznout, no prijemne to moc nebylo, ale zase uplne k nevydrzeni take ne. Nekdy v polovine cesty ridic na nalehani nejakeho cestujiciho klimatizaci vypnul. Po pul hodine se ta, vsak nedalo vubec dychat a tak jsme az do konce cesty zase mrzli :-]]

Dorazili jsme za krasneho svitani nekdy okolo sedme rano do Banaue. Tam jsem se ubytoval a sel si lehnout, vyspat tu cestu pri ktere jsem spal asi tak hodinu nebo dve. Spal jsem skoro do jedne a pak se vydal na obhlidku okoli. Vsude se kazdemu turistovi snazi pronajmout auto za nehorazne penize. Rekl jsem si, ze na vyhlidku se zkusim dostat sam pesky a prinejhorsim se vratim.

Vyrazil jsem po ceste a doufal, ze nekde aspon trosku odbocim. To ale bylo zjevne dost blahove prani, protoze vse tady je v opravdu prudkem svahu a jinam nez mimo cestu se proste nejde dostat. Cesta je oblozena mistnimi obydlimi v klasickem asijskem stylu, takze zadne romanticke chaloupky si nepredstavujte :-]
Sel jsem necelou hodinu a uz jsem byl na prvni vyhlidce na ryzove terasy.


Tyto terasy jsou vlastne jediny dovod proc sem turiste jezdi. Vytvorili je lide z kmene Ifugao [nechvalne prosluli lovci lebek] pred 2000 lety. Jsou vyjmecne tim, ze stoji dodnes a temer nejsou vyztuzeny kameny, vse je jen z hliny. Dokonce i zavlazovaci system s obcasnou rekonstrukci stale funguje.

Vzhledem k tomu, ze k prvni vyhlidce jsem dorazil tak brzy, tak jsem se rozhodl, ze pujdu dal. Dorazil jsem i k druhe a pak i ke treti, ta byla nejhezci, za celou dobu jsem vyfotil celkem dost fotek, ale svetlo nebylo moc dobre. Tak uvidime jak to vyjde. Pak jsem to otocil a mazal zpatky. Koupil neco k piti a sel hledat internet ktery jsem tedy uspesne nasel.


Za chvili si pujdu asi dat neco k jidlu. Bude to me prvni teple normalni jidlo na Filipinach, tak jsem zvedavy :-]
Jinak hlad tu skoro nemam, je tu horko, ale aspon sviti slunicko a neprsi.

Zitra vyrazim do Batadu - tam net nebude urcite a druhy den asi hned zpet, protoze nemoznost jit kamkoliv mimo cestu mi vubec nesedi a asi trosku zmenim plan a pojedu do Sagady drive.

Zatim se mejte krasne.