Baguio / O prostituci na Filipinach

Posilam pozdrav z Baguia.

Dneska jsem se byl trochu projit po meste a musim rict, ze na druhy pohled to je opravdu pekne mesto. Je tu hlavne hodne zelene v podobe ruznych parku.

Take jsem zjistil, ze se tu zrovna kona kazdorocni festival kvetin, takze ma zminka o rusne hlavni ulici nemusi byt za nekolik dni uz platna, i kdyz spis si myslim, ze se toho moc nezmeni. Mozna zmizi stanky uprostred a opet tam bude prostor pro auta. Nyni je to vlastne pesi zona, ale ne podle znacek. Pouze proto, ze auto tam proste nema sanci projet :-]

Hned dopoledne jsem se sel podivat odkud a kdy mi jede zitrejsi autobus do Viganu. Podle knihy jsem dosel na spravne misto bez problemu. Vsude autobusy. Sel jsem tedy samozrejme k prvnimu okenku kde se prodavaly listky a zeptal se kdy to jede do Viganu. Slecna za okenkem se zatvarila tak jako kdyz o tomto meste nikdy ani neslysela, natoz aby tam jezdil autobus. Pak z ni vypadlo, ze ta spolecnost u ktere se ptam jezdi do XY a at se zeptam jinde.

Otocil jsem se a zjistil, ze vsude okolo stoji spousty dalsich autobusu a jen asi kazde dva az tri patri jedne spolecnosti. Sel jsem se zeptat jednoho ridice autobusu do Manily a on, ze se jedna o spolecnost Partas a ze je kousek doprava. Tak Partas jsem s uspechem nasel a dostal i informace o odjezdu. Takze planuji odjezd zitra v devet nebo deset, to jeste nevim :-] Cesta do Viganu trva 5 hodin, ale melo by se jet podel pobrezi, takze to snad bude pekna cesta.

Obecne zjistuji, ze na Filipinach neco jako klasicke autobusove nadrazi co zna kazdy neexistuje. V kazdem meste jich je nekolik a na kazdem z nich operuje nekolik autobusovych spolecnosti a kazda ma sve okenko na prodej listku. No vcelku solidni zmatek, ale nakonec i v nem se da vyznat kdyz se clovek neboji zeptat :-]

Na jidlo jsme nejak nemel chut. Nebylo mi pres den prilis dobre. Tak jsem si koupil neco k piti a odpoledne jsem sel jeste na chvilku zalehnout.

Je tu vsude opravdu spousta lidi [zjistil jsem ze Baguio ma populaci 250 000] ale bili turiste temer zadni. Jedine obcas zahlednu stareho chlapka, kteremu je neco kolem 60ti a vedle nej mlada filipinka. Vesmes to jsou americane co se sem jezdi povyrazit. Nejak jsem se dotal k tomuto tematu, ke kteremu jsem se nekdy stejne dostat musel. Jakkoliv je mi to odporne tak k Filipinam to bohuzel patri a trochu se o tom rozepisu at uz to mam za sebou.

Uz v letadle z Hongkongu se filipinec co sedel vedle me ptal jestli mam v Manile pruvodce. Velmi naivne jsem odpovedel, ze ne a ze mam knihu :-]] a on na to, ze mysli zeny a ze stoji od 2000P do 5000p na den [2P = 1kc]. Ja zkoprnel a hned, ze ne, ze to fakt na Filipinach nehledam. Asi jsem to rekl nejak spatnym tonem a pan uz se se mnou pak nebavil [a abych rekl pravdu, tak mi to vubec nevadilo]. Zato to asi zaujalo filipinskou babicku, kterou jsem mel z druhe strany a s tou jsem si pekne popovidal, i kdyz na uplne jine tema :-]

V horach to bylo vse naprosto v pohode a zadny spatny pocit jsem nemel. Ale uz i ten den v Manile. Prislo mi, ze si kazdy o me mysli, ze jsem prijel jen kvuli mistnim prostitutkam. Opravdu nic prijemneho. Na druhou stranu kdybych sem prijel za 20 let a s uplne stejnym ucelem cesty jako ted, tak by to bylo mozna jeste nesnesitelnejsi. V Manile vidite bezne postarsi az stare pany co si vedou mladicke filipinky. Manila a pak pry jeste mesto Angeles [drive zde byvala velka americka vojenska zakladna],jsou proslule hlavne diky prostituci. Ta je oficialne mimo zakon, ale tomu se kazdy navstevnik Filipin asi muze bohuzel jen zasmat, protoze prosazovani tohoto zakona ma asi nejnizsi prioritu vubec.

Vsude v zahranici se pise o velkych ganzich a jimi podplacene mistni policii. Vse to zde zjevne vzniklo prave diky americkym zakladnam a vojakum v nich. Nerad bych to vse svadel na americany, ale budou na tom mit lvi podil. Americane to maji dost blizko a tak jich je tu opravdu hodne. Lide co cestuji se stejnymi zajmy jako ja a se kterymi se tedy i bavim jsou tim vsim stejne znechuceni. A to hlavne kvuli tomu, ze to vse zatim nijak nespeje k nejakemu dobremu reseni. Rodiny porad davaji dcery [mnohdy jeste deti] do sparu tech gangu za smesne penize a smesne penize pak samozrejme i dostavaji. Je to opravdu velmi smutna stranka Filipin, se kterou se ale asi nejakym zpusobem setka kazdy navstevnik.

Bavil jsem se s jednim americanem a ten velmi neskryvane opovrhoval vsemi co sem jezdi jen za ucelem uzit si s mistnimi prostitutkami. Docela pekne jsme si popovidali a on me jeste utvrdil v tom, ze jeho take v kazdem velkem meste berou jen jako dalsiho co si prisel uzit. Ze ho to hodne ubiji a proto take utekl do hor, kde se zda je uplne jiny svet. Ja sam jsem zvedavy jak to bude vypadat na Palawanu. Doufam, ze tak jako v horach aby mela ma dusicka klid. Ja sam s tim bohuzel nic nenadelam, ale treba i tohle tema tomu trosku pomuze.

No rozpovidal jsem se o tom nejhorsim co zde na Filipinach vnimam. Je to tu opravdu velky problem a to je vlastne i duvod proc to asi nikdo, kdo chce o Filipinach pojednat jako o celku, nemuze vynechat. At mu to jde jakkoliv proti srsti.
Nikdy jsem lidi co toto vyhledavaji nepochopil a ani je pochopit nechci.

Tady v Baguiu to jak jsem rikal neni tak zjevne jako v Manile, ale presto to je mozne videt a neni to bohuzel az tak tezke.

No dale uz se tomuto tematu venovat nebudu, je to opravdu smutne tema a nema vyznam si jim kazit dalsi cestovani. I kdyz bych si ho rad zkazil kdybych vedel, ze to necemu prospeje. Tak tomu ale neni, takze se vrhnu vstric dalsim zajimavym mestum a lidem a vsechno vam o tom povim :-]

Dekuji, pokud jste docetli az sem, vim, ze dnesni tema je hodne smutne, ale je dobre pokud se o tom vi.
Uzijte si zbytek dne a zitra nashledanou.

Baguio - prijezd

Tak zdravim z Baguia, doputoval jsem sem v poradku a ted sedim v internetove kavarne s asi 50ti dalsimi lidmi. Je tu celkem vedro, ale zase to tu stoji o polovinu mene :-]

Rano jsem v osm vyrazil mistnim autobusem ze Sagady. Byl poloprazdny, takze se jelo prijemne. Celkove pocasi dnes bylo na cestovani uplne uzasne. Slunce sice svitilo, ale po obloze rejdily opravdu obrovske mraky, takze nebylo zadne vedro.
Po asi pul hodine prisla prvni zastavka nastoupila spousta dalsich lidi, takze uz to bylo o trochu horsi.

Autobus tu funguje tak, ze nejsou zadne oficialni zastavky [krome prvni a posledni samozrejme :-] ]. Kazdy kdo je na trase a chce svezt si jen mavne, rekne kam chce jet a ridic pak zastavi na tom miste kdekoliv po ceste. Jizdne se zjevne vypocitava odhadem od nekolika zachytnych bodu po ceste. Do Baguia je to ze Sagady neco pod 150km [puvodne jsem nekde cetl, ze 250, ale to bylo asi chybne :-] ].

Cesta vede horami a to pekne vysoko. I diky tomu to byla asi nejmalebnejsi cesta kterou jsem kdy jel. Rozhled opravdu monumentalni. Viditelnost sice nebyla idealni, ale i presto jsem si to uzival. Teda az na okamziky kdy jsem se podival primo pod sebe a nevidel ani cestu jen sraz nekolik set metru hluboky. To jsem se pak hned zase radsi zadival do dalky a konejsil se myslenkou, ze preci ten ridic to jezdi denne :-].

Cesta vede i pres nejvys polozeny prusmyk na Filipinach ve vysce 2255 m.n.m. Neni to sice nic oproti tomu co jsem projizdel v Cine [okolo 5000 m.n.m.] ale jak jsem rikal, ta cesta byla o to malebnejsi. Bylo videt daleko dal a celkove krajina pusobila moc pekne. Pri takovych cestach vzdy lituji, ze si nemuzu zafotit tak aby to za neco stalo.

Po dlouhych 6ti hodinach [v pruvodci pisou 7, takze jsme asi eli extremne rychle] jsem dorazil do Baguia. Baguio, jak uz jsem psal se bere jako hlani mesto Cordiller [coz je nazev mistnich hor ve kterych jsem dosud pobyval]. Vzniklo vedle zakladny co tu postavili americane v druhe svetove valce. Pak ho vybombardovali japonci a pak zase americane, ale Ti to vzali opravdu temer komplet a to i presto, ze japonci uz se odtud predtim stahli.

Toto je vlastne klasicky obraz vsech vetsich mest na Filipinach. Uplne vsechny az na cestne vyjimky byly vybombardovany americany a tak zustal jen zlomek vsech pamatek jeste z dob spanelske kolonizace. Jedna vyjimka, ktera usla bombardovani je mesto na severu zeme jmenem Vigan. Tam budou smerovat me kroky pozitri. Vigan byl usetren pry opravdu v posledni minute, kdy byl vydan rozkaz nebombardovat, protoze japonci uz byli davno mimo mesto. Tim se mela dochovat zajimava architektura a centrum mesta je dokonce v UNESCO. Tak jsem zvedavy, ale to az pozitri :-]

Baguio je mesto v udoli mezi horami, je tu celkem dost zelene, ale jako v kazdem asijskem meste je tu spousta aut a zadny poradek v doprave :-] Ubytovani jsem nakonec nasel, i kdyz vcelku drahe [250 kc na noc, v horach to bylo 75 - 100], ale zase je to uplne v centru a mam tu i televizi, tak se asi pred usnutim pobavim nejakymi mistnimi reklamami :-]

Je tu celkem zajimava ulice. po obou stranach jen restaurace a ruzne fastfoody. Uprostred ulice opet stanky s ruznym obcerstvenim a suvenyry, plus si k tomu pridejte lidi jako v nedeli v lete na Karlove moste a mate presnou predstavu :-] Kazdopadne atmosferu ma tahle ulice vcelku zajimavou a peknou.


Mesto nebo alespon nejakou malou cast zkusim prosmejdit zitra.
Mejte se krasne.

Sagada - vodopad

Tak dnes naposledy zdravim ze Sagady.
Zitra odjizdim do mesta Baguio, coz je nejvetsi mesto tady v horach a letni prezidentske sidlo. Tam planuji pobyt pres dve noci a pak stejnou dobu ve Viganu a pak zpet na jih do Manily a dal.

Dneska jsem se dopoledne vydal k vodopadu co jsem vcera zminoval. Sel jsem po jemne naznacene stazce o ktere jsem vedel jen diky svemu kniznimu pruvodci. Sel jsem skrz pekny borovicovy les, ale pak se zacala cesta svazovat az dospela do ryzovych poli.
Tam jsem prehledl jeden sestup na nizsi terasu a musel se pak vracet a hledat kde nastala chyba :-]

Tu jsem nastesti odhalil a tak se vydal pres ryzove terasy az k takovemu vetsimu potoku. Ten jsem musel prebrodit a vystoupit na druhe strane opet do dalsi ryze. Uz jsem videl vodopadek, ale cesta podel terasy byla poradne rozbahnena a at jsem se snazil jak to slo, jedna noha sklouzla a k memu prekvapeni se zaborila az po koleno do blata :-]

Nastesti vodopad byl uz kousicek, tak jsem docvachtal az k nemu. Vodopady jsou tam ve skutecnosti dva, jeden tak dva a pul metru vyskoy, druhy o metr nizsi. Pod nimi [zrejme umele vytvorene] jezirko, ktere je opravdu hodne hluboke a nebylo nejak extra ciste. Mel jsem nohu celou od blata, tak jsem se musel umyt. Vzhledem k tomu jak je to hluboke, tak jsem tam zahucel az po hlavu a musim rict, ze za chvilku uz mnou pekne trasla zima. Ponorit jsem se nechtel a na dno jsem tak nedosahl, takze netusim jak hluboke to jezirko je.

Vylezl jsem ven a chvili se slunil. Nikdo v okoli nebyl, takze to bylo moc prijemne. Pro cestu zpet jsem sel jinudy a po ceste fotil tech par hmyzaku co jsem potkal. Obecne tu ale moc hmyzu neni, doufam, ze tohel foceni si vynahradim na Palawanu v polovine brezna.

Po ceste zpet jsem si koupil 4 banany a ac na pohled nevypadaly vubec pekne, tak uvnitr uz to bylo neco jineho :-] Byly daleko zlutejsi a aromatictejsi nez ty co se sezenou v CR. Ale zaroven nebyly moucne, takze jsem si moc pochutnal. Jeste jedna zajimavost ohledne ovoce. Maji tu i klasicka jablka, mimochodem moc dobra, ale je na nich asi nejzvlastnejsi, ze je to jedine ovoce co je balene po jednom. Byva v takove ruzove sitce z hmoty podobne polystyrenu. A samozrejme je take drazsi nez vetsina jineho ovoce.

Zitra se ozvu z Baguia, tam internet najdu urcite. Takze zatim nashledanou.

Sagada - pohrbivani

Tak opet zrdavim ze Sagady.

Dneska jsem se byl projit, zafotit si a podivat se na mistni vyhlasene druhy pohrbivani.

V techto horach jsou vsude rozesety horske kmeny. Vetsina z nich byla znama jako lovci lebek, i kdyz to se samozrejme tykalo hlavne kmenovych valek. Dnes uz tu nic takoveho nehrozi. Ale jine tradice se tu podle ruznych zdroju vcelku udrzely. Jde hlavne o tanec, hudbu, rezbarstvi a tkalcovstvi.

Tyto horske kmeny veri v ducha vsech zivych veci a maji 2 velmi zajimave druhy pohrbivani.

Prvni je pohrbivani v drevenych rakvich do vstupu jeskyni. Tyto rakve tam jsou nektere i pres 500 let a to je vcelku dost na obycejne drevene rakve. Co jsem se dozvedel, tak pokud nekdo zemrel nasilnou smrtni, byl pohrben hloub v jeskyni aby jeho duch nemohl najit cestu ven a strasit vesnicany.

Jednu tuto jeskyni je mozne spatrit uz z cesty, pusobi docela zajimave s temi rakvemi vzskladanymi u vchodu. Ovsem druhy zpusob pohrbivani je daleko zajimavejsi.
Phrbiva se tim zpusobem, ze se rakve zavesuji ze skal. Jsou zde krasne skaly a na jejich ubocich, jsou zaeseny rakve s neboztiky. Pusobi to opravdu velmi, velmi zvlastne.

Jeste i dnes se tento druh pohrbivani praktikuje, ale je opravdu nakladny. Aby bohove dovolily takovy pohreb musi rodina neboztika obetovat bohum 20 prasat a 60 slepic, coz jak sami uznate neni vubec male jmeni na nejakou vesnicku. Takze i z tohoto duvodu je tento druh pohrbivani spise vyjimecny.

Jeste bych se pozastavil u klasickych hrbitovu ktere tu jsou. Jde o krestanske hrbitovy, protoze Filipinske nabozestvi je krestanstvi. Coz je naprosta vyjimka v Asii. Hrbitovy tu ale vypadaji jinak nez u nas. Vsechny jsou z betonu. Predstavte si kvadr tak 2 metry dlouhy, metr a pul siroky a 50 cm vysoky. Na tom je pak samozrejme kriz [take betonovy]. Jedna polovina je nabarvena bile a uzavrena na predni strane se jmenem a letopoctem. Druha je prazdna a jsou tam ruzne potreby na obdelavani hrobu a podobne, ale to pravdepodobne pouze do doby nez zemre manzel/manzelka neboztika.

Tak to by bylo vse ohledne pohrbivani. Zavesene rakve jsou opravdu pusobive a asi je jen tak nekde neuvidite.

Zitra asi zajdu navstivit mistni vodopad a trochu se vykoupat, pokud to nebude uplne ledovy. Pocasi je tu zatim naprosto uzasne. Neustale neco okolo 25 stupnu. Na sunicku tak 30. Jeste jsem na Filipinach nezazil dest a doufam, ze nezaziju aspon do doby nez opustim tyhle hory. Protoze ty cesty si nejak nedovedu predstavit mokre nebo hure za deste :-]

Zatim se mejte fajn a uzivejte zbytek vikendu.

O jidle

Ahoj vsichni,
dneska jsem si dal odpocinkovy den a doufa, ze jich bude vic :-] Jen jsem se tak prochazel, pak si cetl a premyslel. Vse tu pusobi hodne pohodove a tak prispiva k takovemu lenoseni.

Dnes rano tu byl mistni trh, tak jsem se byl podivat. Nebylo to nic ohromneho a vesmes tam prodavali jen to co bezne akorat stanku bylo tak 5x tolik. Takze nic prilis zvlastniho. Moc ovoce tu neni, hlavne manga, banany, mandarinky a jahody. Jahodam se tady v horach dari a jsou takovou mistni specialitou.

Mandarinky jsou pro me dcela prekvapenim, protoze jsou vcelku bez chuti. Mango je tu vyborne, ale clovek se hodne upatla :-] Pak tu maji rajcata a okurky a ruzne lusky a podobne. Dneska tu navic byl stanek s rybami a masem, ale to jen tak na pokoukani. Jeste jedna dost zajimava vec, vubec tu nejsou mouchy. Ty jsem videl tak dve za tu dobu co tu jsem a komari take ne, i kdyz ryzove terasy by mohly byt primo uzasne rodiste. Na druhou stranu je pravdou, ze jsem dost vysoko v horach.

Jeste neco k mistnimu jidlu. Kde jsem v asii byl, tak jsem se urcite najedl lepe, na druhou stranu to jidlo spatne vubec neni. Jen je treba pocitat s tim, ze zde nic nekraji jako jinde, ale vse podavaji i s kosti, nastesti ale v celku a ne nasekane jako obcas v Cine. Take se tu prekvapive v jidle nevyskytuje moc zeleniny.

Celkove bych rekl, ze jidlo je tu drazsi nez v jihovychodni asii obecne. Ubytovi je na podobne cenove urovni, teda aspon tady v horach. Uvidime jak na tom budou plaze na ostrove...

A jeste poznamka k doprave, na kratke a stredni cesty tu jezdi takzvane Jeepneys. Coz jsou puvodne pozustatky po americke armade. Jsou to male autobusiky udelane z dzipu. Vzadu jsou jen dve lavice oproti sobe. Pokud tam nejede prilis lidi - coz se casto stava, tak je to celkem dobry a mnohdy take jediny dopravni prostredek.
Tady je jedna ma fotka Jeepney.


Uvidim co podniknu zitra a snad bude o cem psat.
Zatim se mejte krasne a uzivejte vikendu.

Sagada - jeskyne

Zdravim opet ze Sagady a pocitam, ze jeste tak 3 dny tu pobudu. Je tu opravdu krasne prostredi i jen tak na prochazeni se a premysleni o vsem moznem.

Dneska jsem se domluvil s tim anglicanem z predeslych dni, ze pujdeme do mistni velke jeskyne. Pridal se k nam jeste jeden american se synem, takze jsme si pekne rozdelili cenu za pruvodce a vydali se pesky k jeskyni. Horko k padnuti, takze jsme dorazili pekne zpoceni. Vstup do jeskyne prilis pusobivy nebyl. Jen opravdu velky tmavy prostor pod skalou - ale co bych tak mohl cekat, ze? :-]]]

V knize varovali, ze prvni cast je hodne kluzka a neprijemna. To jsem netusil jak moc a jak moc hluboko se pujde. Dost casto jsou jeskyne ktere jsou velke a zpristupnene turistum vybaveny jak elektrinou, tak treba schody nebo podobne. To tady neplati a jde se proste jen po skale a kameni, ktere samozrejme uzpusobene chozeni je. Pruvodce ma velkou plynovou lucernu, ktera toho osviti opravdu neuveritelne hodne, takze baterky nejsou treba, i kdyz ten posledni ji obcas uzije. V jeskyni asi nikdy nebudete sami, takovych skupin jako my jsme po ceste potkali vic. Ale na atmosfere to prilis neubira, pokud to neni skupina 15ti rvoucich filipincu, ktere jsme nastesti potkali az pri odchodu z jeskyne.

Prvni polovina byla opravdu neprijemne kluzka, navic s tim, ze se kadou chvili otevrel prostor nekam dolu - no nic moc pocit, ale ted ve vzpominkach uz to tak hrozne nepusobi :-] Sestup po kluzkem povrchu je ale vzdy nasobne narocnejsi nez vystup. V polovine sestupu uz nastesti zacaly byt vsude vapencove formace. Urcite je znate, v jeskynich byvaji hodne caste a vzhledem bych je prirovnal asi k vosku. Po tech stale tece voda, vsude okolo jsou jezirka prozracne vody, netopyri piskaji nekde nad hlavou. Na strop jeskyne ani nejde dohlednout a navic kdyz jsem se o to pokousel a podival se zpet, tak se mi zatocila hlava, tak jsem se o to snazit prestal :-]]

Po tech vapencovych formacich v botech nejde jit, protoze byste okamzite sklouzli buhvi kam. Vsichni si povinne sundaji boty a jde se bosky. Bose nohy na vapenci maji naprosto neuveritelny uchop. Opravdu jsem netusil jake sklony vydrzim na nohou :-]
Pote nastoupil usek se sesplhanim po provaze, nastesti ne dlouhy a pak jeste usek kde se muselo popredu dolu a zachytit se skaly nad hlavou a pak doskocit. No to prijemne opravdu vubec nebylo.

Nakonec jsme dorazili na dno, kde bylo jezirko ve kterem se mohlo koupat, ale voda byla totalne studena, tak do toho sel jen ten 11ti lety synek :-] Celkove bylo mi bylo v jeskyni dost prijemne, ale prekvapilo me, ze vidim svuj dech :-] Zpatky se slo o poznani lip. Bohuzel ven jsme vylezli pekne spinavi, prave diky te prvni kluzke casti, kde se clovek pridrzuje kde to jde a vse je dost spinave. Dole uz je pak vse naopak ciste a krasne jsme se tam umyli. Cesta zpatky nas ale opet pekne zaspinila :-]

Dali jsme si jeste cestu zpatky do mestecka v prudkem odpolednim horku, dorazili jsme spinavi a zpoceni, takze studena sprcha prisla hned vhod :-]
Pak uz jsem jen chvilku odpocival a sel jako prozatim kazdy den na internet.

Jedna zajimavost. Vzdy kdyz jsem nekam prijel, tak jsem internet najit nemohl a ten co jsem nasel nebyl funkcni. Pote jsem teda vzdy ten jeden nasel a pak, kdyz uz jsem ho nehledal jsem zacal internet nachazet v kazde treti budove. Ale to je celkem normalni se spostou veci.

Zitra si dam asi flakaci den, anglican odjede zpatky do Manily, tak me nebude mit kdo vytahnout nekam dal. Ale pokusim se konecne pustit do nejakeho foceni.

Uzijte si patek a preji krasny vikend.

Sagada

Zdravim ze Sagady.

Nejdrive zpet k fotaku :-] Stalo se to nejlepsi co se mohlo stat. Jedine co mi na fotaku zjevne nefunguje je signalizace vybitych baterii :-]] Bohuzel nahradni jsem si zapomnel na pokoji a tak jsem to mohl vyzkouset az vecer.
Takze vse snad bude v poradku.

Vstaval jsem v pul osme a vydal se s temi 3mi lidmi ze vcera na autobusik do Bontocu. Ten jel na cas a cesta trvala 2 hodiny po naprosto silenych cestach co tady v horach jsou. Ani se nedivim co vsude pisou, ze kdyz je obdobi destu, tak tudy nic neprojede.

Dorazili jsme do Bontocu a ridic hned ze jestli chceme do Sagady, ze tady pred nama je dalsi busik co tam jede, tak jsem jen s tim anglicanem preskocil na busik do Sagady. Kanadanky chtely jet jeste nekam k horkym pramenum. Do Sagady to trvalo jednu hodinu. Teren porad uplne stejny. Predstavte si homole a na nich cesta. Sraz na jedne strane prudce dolu, na druhe nahoru. Proste nejde sejit z cesty. Dost jsem se bal, ze to proste bude stejne. Nakonec jsme ale vyjeli do takoveho sedla temer na vrchol a tam se rozprostira vcelku pekne [na Filipiny] mestecko.


Ubytovali jsme se a sli se projit. Je tu krasne pocasi, okolo 25 stupnu, pofukuje vetrik, vzduch je krasne cisty. Vsude okolo jsou borovicove haje, vune a vse temer jako v lete v Cechach :-] jen tadu jsou k tomu jeste bananovniky a spousty dalsich rostlinek.

Zrejme tu zakotvim na 4 nebo 5 dni a pokusim se neco nafotit.
Internet tu snad bude i nadale.
Mejte se krasne.

Batad

Dnesek byl opravdu dlouhy den. Nejdrive jen vysvetlim moji opetovnou pritomnost na netu :-] V Batadu jsou uzasne ryzove terasy, ale naprosto stejne podminky. Svah na obe strany cesty, takze nic kde bych chtel stravit dele casu. Tim padem jsem se rozhodl jen pro denni vylet a zitra jedu do Sagady a doufam, ze to bude lepsi.

Vecer jsem se dal dohromady s jednim klukem z anglie a dvema kanadankama. Chteli do Batadu a pro 4 to vyjde o dost levneji. Takze jsme na rano objednali 2 tricykly, coz je motorka s privarenym vozikem pro dva :-] A vydali se smer Batad. Tricykly nas vyhodili na krizovatce, kde odbocovala jedna cesta nahoru do sedla. Domluvili jsme se, ze na nas budou cekat dal po ceste a ze se vratime jinou cestou zpet.

Do sedla mela cesta trvat 2 hodiny a ze sedla dolu do Batadu asi 40 minut. Do sedla jsme dorazili po necele hodine a za necelou pul hodinu byli v Batadu. Vsude okolo ryzove terasy, sice jeste neosazene, takze nezarili tou klasickou zeleni, ale presto uchvatne.

Zacal jsem fotit a najednou nic, zaverka nefunguje... Tak nic, musel prijit na radu muj druhy fotak. Doufam, ale ze se tenhle jeste rozhybe, ale netusim co s nim je.
Tak jsem neco nafotil, hlavne cernobile.


Koupili jsme vodu do zasoby, pridal se k nam mistni pruvodce, u ktereho jsme ukecali cenu na prijatelnou a vydali se smer vodopad. Bohuzel, vodopady byvaji dole, takze uz jak jsme k nemu sli po neuveritelne vysokych schodech dolu [jeden schod tak 40 cm], tak jsem si predstavoval cestu zpet. Vodopad byl opravdu krasny, vysoky okolo 20ti metru, takze zadny mrnousek, jak jsem byl v Asii zvykly. Jinde totiz udelaji vodopad znaceny na mape i z metr a pul padajici vody v proudu jako u nas z okapu :-]]

Cesta zpet kupodivu celkem rychle utekla, ale vycerpany jsem byl a vodu jsme meli vsichni skoro dopitou. Preci jen to prazici slunce dela divy. Objevila se prodavacka a chtela 4x tolik co normalne v obchode. 3x jsme byli ochotni zkousnout, ale tohle ne. Tak jsme sice hrde odesli, ale vydali se s pruvodcem na cestu. Podle knihy mela byt tak 2 a pul hodiny dlouha a pohoda. Asi se jednalo o jinou cestu :-] nebo nas pruvodce chtel prozkouset co vydrzime.

Sli jsme v tom vedru pres ryzove terasy a pak na svah jednoho "kopce" a sli po takove kozi stezce dal, porad nahoru a dolu, po vrstevnici jen vyjimecne. Vzdy kdyz jsme se meli dostat za horizont, tak se objevil dalsi kopec a opet to same. To se opakovalo nejmene 8x. Myslel jsem ze umru :-]] nebyla voda [jak jsem si rikal, kdyby tu ted byla ta pani, tak ji dam jeste neco navic :-]] ], nastesti pred predposlenim kopcem ve vesnicce neco k piti meli a dokonce jen za ten trojnasobek :-] Tak jsem nakoupil a te energie co do me vstoupilo, ze jsem ten posledni [a to jsem nevedel, ze posledni je] vybehl raz dva.

Nakonec jsme se dostali na cestu po necelych 5ti hodinach naprsto sileneho pochodu, pri kterem jsem nemel vubec naladu neco fotit. Cekali tam na nas uz tricykly, takze jsme se hned vydali zpet.

Je zvlastni, ze v tomhle jsem asi nepoucitelny. Vim, ze pri nasponovanem case a rychlem pochodu nic nenafotim a presto se na to pokazde vydam. Teda jen jednou za cas abych si zase pripomnel, ze tohle ne. Takze do konce dovolene uz jen pohodicka, tohle osvezeni mozku uz mam za sebou.

Kdybyste jen tusili jak jsem si potichu nadaval :-]] Ted uz je vse v poradku, jsem po sprse, nakoupil jsem spousty piti a vodni meloun o kterem jsem snil druhou polovinu cesty :-]

Zitra tedy jedu do Sagady a doufam, ze tam nekolik dni pobudu a udelam si krasne cas na foceni. Najdu si mistecka, pockam na svetlo - no uz se moc tesim, jen aby se mi jeste rozbehal ten fotak...

Net by tam byt mel, ale pisou, ze ma caste vypadky, tak me to snad nepostihne.
Zatim se loucim z Banaue.

Banaue

Zdravim z Banaue,
nkonec i tady jsem nasel pristup k internetu. Sedim u osameleho pocitace v osamele restauraci a pisu. Internet je tu dost pomaly, ale porad lepsi nez zadny.

Vcera jsem odjizdel na autobus taxikem. Stopnul jsem prvniho a ptal se jestli zna to autobusove nadrazi kam potrebuji. Jen na me vytrestil oci a rekl, ze ne, tak jsem ho odmitl a zastavil dalsiho. Ten sice take vytrestil oci, ale rekl, ze vi kam jet.

Takze jsme vyrazili, podle meho orientacniho smyslu uz jsme byli nekde pobliz, kdyz zastavil a zacal se vyptaat. Po chvili se zase rozjel. Po 5ti minutach jsem si vsiml, ze tou ulici uz jsme jeli, tak jsem to na nej vybalil. On hned, ze ano ano a za 2 minuty jsem byl na nadrazi. Zajimalo by me jak dlouho by me vozil dokola kdybych si toho nevsiml :-]

Rezervace po telefonu byla nakonec uspesna a sve sedadlo 20 jsem dostal. Autobus odjel na cas v 22:00. Podle vsech pruvodcu to v autobusech prehani s klimatizaci a opravdu tomu tak bylo i tady. Po hodine zacali vsichni mrznout, no prijemne to moc nebylo, ale zase uplne k nevydrzeni take ne. Nekdy v polovine cesty ridic na nalehani nejakeho cestujiciho klimatizaci vypnul. Po pul hodine se ta, vsak nedalo vubec dychat a tak jsme az do konce cesty zase mrzli :-]]

Dorazili jsme za krasneho svitani nekdy okolo sedme rano do Banaue. Tam jsem se ubytoval a sel si lehnout, vyspat tu cestu pri ktere jsem spal asi tak hodinu nebo dve. Spal jsem skoro do jedne a pak se vydal na obhlidku okoli. Vsude se kazdemu turistovi snazi pronajmout auto za nehorazne penize. Rekl jsem si, ze na vyhlidku se zkusim dostat sam pesky a prinejhorsim se vratim.

Vyrazil jsem po ceste a doufal, ze nekde aspon trosku odbocim. To ale bylo zjevne dost blahove prani, protoze vse tady je v opravdu prudkem svahu a jinam nez mimo cestu se proste nejde dostat. Cesta je oblozena mistnimi obydlimi v klasickem asijskem stylu, takze zadne romanticke chaloupky si nepredstavujte :-]
Sel jsem necelou hodinu a uz jsem byl na prvni vyhlidce na ryzove terasy.


Tyto terasy jsou vlastne jediny dovod proc sem turiste jezdi. Vytvorili je lide z kmene Ifugao [nechvalne prosluli lovci lebek] pred 2000 lety. Jsou vyjmecne tim, ze stoji dodnes a temer nejsou vyztuzeny kameny, vse je jen z hliny. Dokonce i zavlazovaci system s obcasnou rekonstrukci stale funguje.

Vzhledem k tomu, ze k prvni vyhlidce jsem dorazil tak brzy, tak jsem se rozhodl, ze pujdu dal. Dorazil jsem i k druhe a pak i ke treti, ta byla nejhezci, za celou dobu jsem vyfotil celkem dost fotek, ale svetlo nebylo moc dobre. Tak uvidime jak to vyjde. Pak jsem to otocil a mazal zpatky. Koupil neco k piti a sel hledat internet ktery jsem tedy uspesne nasel.


Za chvili si pujdu asi dat neco k jidlu. Bude to me prvni teple normalni jidlo na Filipinach, tak jsem zvedavy :-]
Jinak hlad tu skoro nemam, je tu horko, ale aspon sviti slunicko a neprsi.

Zitra vyrazim do Batadu - tam net nebude urcite a druhy den asi hned zpet, protoze nemoznost jit kamkoliv mimo cestu mi vubec nesedi a asi trosku zmenim plan a pojedu do Sagady drive.

Zatim se mejte krasne.

Manila

Ahoj vsichni,
tak jsem dneska spal az do 11ti hodin, takze jsem snad uz odpocaty, i kdyz dnesni cesta bude asi narocna. V poledne jsem vyrazil do mesta, podivat se na stare mesto za hradbami zvane Intramuros, jeste z dob spanelske vlady.

Po ceste jsem sel pres park a prisel filipinec a kolik je pry hodin. Pak se se mnou dal do reci a tak jsme sli a povidali si o vsem moznem. Ceskou republiku neznal, ale nakonec se dozvedel celkem dost. Chodil se mnou po meste skoro 3 hodiny. Mel jsem aspon cas si trochu oprasit pouzivani anglictiny, kterou mimochodem hlil a take to, ze nemam skoro zadny cizi prizvuk :-] Povidal mi o tom jak je to tady s korupci a ze vsechno se da koupit. Jak je zkorumpovana i policie a politika samozrejme. Ze nedavno tu byla afera kvuli uniknuvsim prijimacim testum na skoly, za ktere se i normalne plati. Testy byly anulovany a vsichni je mseli zaplatit znovu na coz samozrejme maximalne doplatili ti chudi co uz s podruhe nemohli dovolit zaplatit. Dozvedel jsem se spoustu jinych zajimavych veci ktere obcas asi pridam k dobru.

Byli jsme se projit i po nabrezi, takze uz i more jsem videl, ale to si uziju az tak za 14 dni, z ceho ted sice moc nadseny nejsem, ale pak to aspon bude stat za to :-]

Ted se pripravuji na cestu do hor, kde me kazdy varuje pred zimou, ale melo by tam byt okolo 20ti stupnu, coz mi zrovna zimu nepripomina, ale necham se prekvapit :-]
Zrejme tam nebude pristup k netu, takze se mozna uvidime az za tyden nebo tak. Sice doufam, ze tam alespon nejaky pomaly pristup bude, ale nemam to nikde potvrzene.

A jeste dodatek. Doufam, ze do autobusu se dostanu. Na to jak nesnasim zarizovani veci po telefonu, tak jsem byl donucen udelat rezervaci a to samozrejme v anglictine :-]
Sve jmeno jsem rikal po pismenkach, ale nejsem si jist, ze to zapsali spravne. Dostal jsem cislo sedadla 20, tak uidime :-] Pry to tak staci.

Doufam, ze se zase brzy ozvu s nejakymi zazitky.
Zatim se mejte fajn a kdybyste chteli cokoliv vedet, tak se zptejte tady v komentarich a ja se pokusim odpovedet ;-]

Tak uz jsem tu

Zdravim z Manily. Bude mi jeste chvili trvat nez si zvyknu na obracene z a y, takze se za pripadne preklepy omlouvam :-].

Let probehl nad ocekavani bezproblemove, az na muj klasicky problem s tim, ze dokazi usnout tak maximalne na 2 hodiny z toho 11ti hodinoveho letu. Jsem porad dost unaveny, i kdyz uz mam za sebou 3 hodinkz odpoledniho spanku.
Batoh dorazil v poradku az do Manily. Na taxi do hotelu jsem sel jak psal pruvodce dal od letiste, ale presto jsem platil o 50% vic nez je tam uvedeno. Celkove jidlo a piti je zde o neco drazsi nez co jsem zazil v Malajsii nebo Cine, ale neni to zase tak hrozne.

Zitra odjizdim smer Banaue a ryzove terasy, ale jede to az v deset vecer [pres noc], tak jsem zvedavy co budu do te doby delat. Ale hlavne uz chci vypadnout z mesta.

Manila jako takova na me nepusobi nijak spatne, je to hodne klasicke asijske mesto, taze zadne prekvapeni se nekona. V miste kudy jsem jel a kde jsem je i dost zelene, sama palma a mangovnik. Chodniky skoro neexistujici, a kdyz uz jsou tak jsou zastavene mistnimi restauracemi a obchody. Chatrce krcici se ve stinu supermodernich mrakodrapu - velmi klasicke asijske mesto.

Nevim jestli se ozvu zitra, i kdyz asi ano. Pokusim se trochu projit Manilou, ale hlavne ten den vyuziji k odpocinku, protoze mam pred sebou nocni cestu autobusem, ktera bude trvat minimalne 9 hodin... [uz abych to mel za sebou :-}]

Už za chvíli

Po delší odmlce, kdy jsem toho měl moc a moc na přemýšlení, se vracím s tím, že můj odlet se už velmi přiblížil. Přeci jen už zbývají pouze 3 dny. Vše mám snad nakoupeno a připraveno. Balit budu asi zítra nebo pozítří.

Do Manily bych měl dorazit v neděli 18.2.07 v 11:10 místního času. Jediné co jsem si dopředu zařídil je rezervace ubytování na první noc v Manile ve Friendly's Guesthouse. Předpokládám, že ještě v neděli bych měl najít někde internet a tím pádem se pokusím ozvat.

Zatím se rozloučím a v neděli na shledanou.