Odlet 25.3. - 26.3. aneb konečně doma

Tak jsem se konečně dostal k dopsání blogu :-)

Celý večer pršelo a pocit, že by třeba letadlo nemuselo odletět nebyl příliš příjemný. Ale ráno jsem se probudil do jasného počasí a vyrazil směr letiště.

Na letišti se nic zvláštního nepřihodilo, let opět proběhl naprosto bezproblémově. Dorazil jsem do Manily chvíli před polednem. Vyšel do dusného Manilského vzduchu a hned se přiřítil taxikář. A že jedeme a s taxametrem. Tak jsem se ještě ujistil a nasedl. Uvnitř jsem ještě zkontroloval taxametr, ale ten tam nebyl. Hned jsem se taxikáře zeptal co to má znamenat. On vytáhl papír s ceníkem. Ukázal na číslo 20, řekl jsem si, že 20 pesos + 30 nástup by tak mohlo odpovídat. Tak jsem souhlasil.

Pak jsme se zapovídali a on jestli nechci místo letiště ještě do nějakého obchodního centra. Tak jsem souhlasil, času jsem měl ostatně spousty. Po chvíli se zeptal jestli budu platit v pesos nebo dolarech. Tak jsem se zarazil a nechal si ukázat znovu ten papír s cenou. Samozřejmě těch 20 bylo dolarů. Hned jsem si na sebe pěkně zanadával, že jsem se nechal takhle nachytat. A vyjel na taxikáře s tím, že mě podvedl. Vím, že tohle asijci takhle naplno nemají radi. Zareagoval hned, kolik mu teda dám. Já už se v duchu loučil s 1000 pesos, což je oněch 20 dolarů. Nabídl jsem mu stovku s tím, že jsem mu i řekl, že to je víc než bych měl, ale že budu hodný a dám mu sto.

Nic neřekl, ale opět se celkem přátelsky rozpovídal. Zastavil před obchodním centrem. Já vyložil krosnu a dal mu stovku. Poděkoval, usmál se a odjel :-) Takže nakonec jsem byl i spokojen, ale jen to dokazuje jak moc byste měli být u taxikářů opatrní. A i když něco překouknete, tak nakonec se z toho dá vybruslit, jen musíte hodně a výmluvně mluvit :-)

U vchodu do obchodního centra je vždy úschovna zavazadel a hlavně je zadarmo, narozdíl od mnohdy neuvěřitelně předražených úschoven na letištích. Jen funguje pouze v otvírací době toho centra, takže přes noc ne. Z centra jsem poměrně rychle prchl pryč. Přeci jen to není můj šálek kávy.

Došel jsem na místo odjezdu taxíků, kde stál zaměstnanec toho obchodního centra a přiděloval čekající taxíky zákazníkům. Taxikář zaplatil tomuto človíčkovi vždy 5 pesos a odjel s klientem. Tento taxík byl bez problémů a skoro stejná cesta mě vyšla na 80 pesos, takže těch 100 nebylo tak hrozné :-))

Dorazil jsem na mezinárodní letiště a neprozřetelně jsem prošel dovnitř. Tam jsem seděl několik hodin před odbavovacími pulty a nikde nebyla ani možnost si něco koupit. Naštěstí jsem měl aspoň knížku. Pak jsem se šel náhodou podívat k odbavovacím pultům Cathay Pacific a můj let už odbavovali aniž by to na tabuli bylo napsáno. Tak jsem hned proklouzl až dovnitř, kde jsem si aspoň mohl koupit něco k pití a směnit zbylé pesos.

Nakonec jsem odlétl směr Hongkong, tam jsem čekal něco přes hodinu a letěl do Říma. Po cestě jsem dokonce asi 6 nebo 7 hodin prospal, což se mi už dlouho nepodařilo. Do Říma jsem dorazil za úsvitu podlouhém 13tihodinovém letu. Vystoupil jsem v krátkém rukávu do příjemných 7mi stupňů. Nasedl do vláčku a přejel do jiného terminálu. Akorát vycházelo slunce a byla to moc pěkná cesta :-) Tam jsem opět něco přes hodinu počkal a už jsem letěl do Prahy.

V Praze jsem si šel pro krosnu, čekal jsem hodinu a pořád nikde. Tak jsem nakonec zašel na reklamace a tam mi sdělili, že už o mé krosně ví a že je pořád v Rímě. Další letadlo mělo přiletět odpoledne okolo páté a prý mi jí přivezou domů. Dostal jsem nějaké potvrzení a vyšel v krátkém rukávu ven a vydal se na cestu domů.

Zavazadlo nepřivezli, volali, že si pro něj musím přijet na celnici, že se jim něco nezdá. Tak jsem se v úterý po práci vydal pro milou krosnu. Dorazila v pohodě a jediné co se jim nezdálo byly malé lahvičky rumu co jsem přivezl jako dárek. Že prý netušili jak jsou velké a jestli nepřekračuji limit 1 litru tvrdého a 2 litrů vína na osobu... Moc nadšený jsem nebyl, ale nakonec vše dobře dopadlo :-)

Krátké info

Ahoj lidičky,
tak jsem se v pořádku vrátil a teď jen krátkce z práce, zbytek dopíši v blízké době.
Zatim ahoj.

Puerto - den pred odletem

Ahoj opet z Puerta. Zitra uz odletam z Filipin a tohle byl muj posledni den.

Jak uz jsem vcera naznacil, chtel jsem neco nakoupit, vzhledem k tomu, ze po celou dobu me nic nenadchlo. Rikal jsem si, ze je to treba tim, ze jsem nic nehledal. Tak jsem se dnes vydal za suvenyry :-] Bohuzel jsem byl hrozne zklaman, vse co tu maji je hrozny kyc a nebo takove obycejne a nijake. Nedokazi koupit nic co se mi nelibi a tak jsem v podstate nekoupil nic.

Byl jsem z toho celkem zklaman, ale clovek nic nenadela. Takze po suvenyrech doporucuji se divat prubezne a az se vam bude neco jen trochu libit, tak to hned kupte, lepsi uz asi nenajdete :-] Snad budou alespon nejake fotky, i pres ten rozbity fotak. Filmu jsem moc nevyfotil, tak uvidime jaka bude vyteznost.


Dnes si jdu dat krevety k veceri a pak se naposledy na Filipinach vyspat. Uz se moc tesim domu.
Ozvu se asi znovu az z Prahy a dopisu sem nejake postrehy. Kdyby kdokoliv chtel neco veet, tak napiste do komentare otazku, ja to pak dam do samotneho prispevku.

Mejte se pekne.

Port Barton 19.3. - 23.3.

Ahoj lidicky, tak jsem zpet v Puertu. Port Barton byl takovy extremne odpocinkovy, tak ho asi shrnu do jednoho prispevku :-]

V pondeli jsem celkem bez problemu odjel Jeepneym do Port Bartonu. Po ceste jsme jen jednou menili kolo, takze celkem uspech podle zazitku ostatnich cestovatelu :-] Cesta byla vcelku sucha, takze se dojelo na cas.

Port BArton ma mit pres 4000 obyvatel. To bych nikdy nerekl. Je to asi nejklidnejsi mesto na Filipinach. Dorazili jsme na misto tesne pred plazi. Vsude okolo domky s velkymi zahradami, takze dost rozdil oproti klasickemu filipinskemu mestu, kde to byva domek na domku. A hlavne to ticho. Naprosto neuveritelne. Take tam nikde nebyli slyset kohouti. K tem bych ted na chvili odbocil :-]

Kdo kdy byl na Filipinach nebo se na ne chysta, tak by se mel naucit nevnimat kokrhani kohoutu. Kdekoliv jsem byl, tak mi prislo, ze maji minimalne jednoho kohouta na jednu slepici. Ti kohouti ale kokrhaji neustale a to opravdu. Klidne ve dve rano nebo v poledne, zadna disciplina tu mezi nimi neni aby kokrhali jen s usvitem :-]]

Navic asi dost z vas zna kohouti zapasy a prave toto je praktikovano na Filipinach. Kdyz jsem jel ze Sabangu, tak s nama jelo spousta chlapiku a kazdy mel sveho kohouta. Vysadili je v nejake vesnicce, kde se na placku vedle silnice asi konaly tyto zapasy. Ty jsou hodne brutalni a konci vzdy smrti jednoho z kohoutu, takze jsem ani nemel chut nejake vyhledavat. Kazdopadne kohouti jsou opravdu uplne vsude az na Port Barton :-]

Jel jsem s jednim nemcem se kterym jsem jel i do Sabangu, tak jsme na miste vystoupili a vydali se najit nejake ubytovani. On mel nejaky tip, tak jsme se tam vydali. Bylo to bydleni v takove polorozpadle budove u mistnich, ale za 50Kc na noc. Pani nam, ale rekla, ze ma jeste chaticky u more a ze kdyz zname nejakeho Thomase [ktereho znal jen on :-] ] tak, ze nam z 200Kc na noc slevi na 125Kc. Tak jsme se sli podivat, chatky velke a s terasou primo na plaz. To se nedalo nevzit :-]

Tak jsem poprve na Filipinach bydlel primo na plazi. Pri prilivu mi v chatce prislo, ze me kdejaka vlna vytopi :-] Opravdu to bylo slyset hodne blizko. Plaz je tu opravdu dlouha a je na ni jen spousta lodek, lide tam jsou jen v urcite hodiny a to se nekoupou ale jen jdou po plazi domu :-]


Port Barton je v opravdu velmi chranene zatoce, kde temer neni videt na sire more. Diky tomu je tam more hodne klidne a priliv ani odliv nejsou tak moc znatelne. Nasel jsem i restauraci kde vari thajskou kuchyni a to i celkem podarene, takze jsem i docela dobre kazdy den pojedl. Cele ty tri dny jsem jen proflakal :-] Chodil se koupat a cetl si. More je tu hodne slane, takze si jen lehnete a opravdu vas uplne nadnasi a neni treba nic delat. Kdyby mi tam nekdo podal knizku, tak bych si i mohl v klidu cist :-] Musel jsem si jen davat pozor abych neusnul, preci jen probudit se kdesi na sirem mori by asi nebylo moc prijemne :-]]

Prvni noc jsem Nechal na stolu tri banany na rano. Rano jsem se probudil a jeden byl tak ze ctvrtiny sezran :-] Tak jsem ho vyhodil. Druhou noc jsem nic nemel a probudil me divny pocit, ze po me cosi leze. Tak jsem hmatnul po baterce a ona po me lezla krysa, docela velka, vlastne prvni co jsem na Filipinach videl, jinak to vzdy byly takove male mysky. Krysa celkem rychle utekla, ale moc prijemne to nebylo. Treti noc uz jsem radsi opet nechal banany na stolku a krysa se najedla tam a nemusela nikde smejdit a hledat :-] stejny nakousany banan jsem tam pak nechal i na ctvrtou noc a problem byl uspesne vyresen :-]


Pak jsem jeste potkal jakehosi Ira, ten, ze se vratil z blizkeho ostrova do nemocnice s tim, ze mu do nohy vlezl nejaky cerv a ze to bylo hodne neprijemne, hlavne ten pocit, kdyz se v nem hybal. Tak to jsem mu tedy opravdu veril, dokonce jsem si uz predtim precetl, ze to zde hrozi, ale pouze pokud se pohybujete mezi mistnimi bez bot. Takze me to vlasnte nehrozilo, bez bot jsem byl jen na plazi :-] Ale stejne, jsem rad, ze se mi tohle vyhlo.

Tak jsem prozil 3 cele dny v Port Bartonu a dnes se vydal zpet. Jeste pred zacatkem cesty jsme asi pro jistotu dvakrat vymenili to same kolo :-] a nakonec se uspesne vydali na cestu. Do Jeepneyho nastoupil nejaky mistni frajirek. Zrcadlove bryle, zlaty retez kolem krku a nagelovane vlasy. Vzhledem k tomu, ze trosku sprchlo jen jednou a to v utery, tak se opet hodne prasilo. Ale pekne to vetralo, tak problem nebyl, jen tomu typkovi se vsechen ten prach usazoval na tom gelu na vlasech, takze za chvili nemel vlasy cerne, ale sede a vypadal opravdu spinave, narozdil od vsech ostatnich. Docela dost jsem se bavil :-]

Hned jak jsem dorazil do penzionu, tak jsem se sel poradne osprchovat po te prasne ceste a vyrazil na net. Po ceste jsem jeste koukal po nejakych dareccich, ale proste tentokrat vubec netusim co koupit, nejak me tu nic neoslovilo :-/ No jeste mam cely zitrek, tak uvidime.

Mejte se krasne, uzijte si vikend.

Cesta do Puerta

Ahoj vsichni, jen takova mala poznamka. Nejdive asi budete cist toto, takze jeste jsem napsal 4 prispevky, ktere najdete chronologicky pod timto :-] Dalo mi to celkem zabrat a vubec nemam naladu hledat nyni chyby a opravovat je, tak poprosim o shovivavost v urcite velmi castych preklepech.

Dnes jsem vstaval po seste. Vysel ven do neveritelneho svetla, ktere zalevalo okoli ruzovo-oranzovou barvou. Sel jsem si pro fotak, vyjdu ven a vsude normalni bile svetlo. Tak opet to nevyslo :-] Sel jsem se umyt a sbalit. NA misto jsem dorazil nekdy po pul sedme. Za pet minut prijel Jeepney, tak jsem nalozil krosnu. Cekal do sedmi a nasedl, pak teprve zacali nastupovat ostatni a nakladat bedny s rybami a podobne. Ze Sabangu jsme tak vyrazili az neco po trictvrte na osm. Cesta byla plna kaluzi od deste, ale zato vubec neprasila :-]

Jeli jsme hodinu, kdyz v tom, ridic pod takovym kopeckem zastavil, vystoupil a sel dopredu. Po asi deseti minutach se vratil, ze vse je v poradku. Tak jsme vyjeli a opravdu zabahneny usek projeli, po deseti minutach, ale zastavil a rekl, ze kopecek co je pred nami proste nevyjede. Vsichni zacali vystupovat a brat sve veci ze strechy. Vydali se dopredu, tak jsem se tedy pridal aniz bych vlastne vedel kam jdu, ale sel tam kazdy co jel v tom Jeepney. Moc prijemne to teda nebylo. Sli jsme po te ceste asi pul hodiny, ale uz asi po 15ti minutach byla cesta opet v poradku.


Nakonec jsme dorazili do jedne vesnicky a vsichni se tam uvelebili v jejim centru. Nikdo mi nebyl schopen rict jestli neco pojede nebo ne a tak to cekani nebylo pro me prilis prijemne. Navic se zatahlo a vypadalo, ze bude zase prset, tahle predpoved se ale nastesti nevyplnila. Projelo par osobnich dzipu, a minivanu, ale nikdo se nemel k zastaveni. Pak prijel v jednom aute ridic a cekal s nami. Po necele hodine cekani prijel Jeepney ze opacneho smeru a byl pradny. Takze predopkladam, ze po nejakem tom aute poslali zpravu aby prijel.

Tak jsme vsichni nastoupili a najednou prisel ridic s tim, ze chce zaplatit tu cestu. Nastesti mel zjevne dost rozumu a neprisel za mnou driv nez jsem sedel v nejakem dopravnim prostredku smer Puerto. Tak jsem mu tretinu zaplatil a jeste se ujistil, ze dodam jen pomerny zbytek a ze nebude chtit vic. Vse vypadalo tedy v poradku a tak jsme vyjeli. Cesta uz pote probehla bez problemu, dostal jsem se do Puerta a tricyklem do penzionku.

Tam jsem si chvli odpocinul a vyrazil sem na net. Za chvili pujdu na veceri a zitra snad odjedu do Port Bartonu a opet nevim jestli tam internet bude. Spis pocitam, ze opet ne, takze se asi ozvu az v patek, ale kdo vi...

Mejte se fajn a uzivejte novy jarni tyden :-]

Sabang - snorchlovani 17.3.

Domluvili jsme se na osmou v restauraci, ze hned pudjeme na tu plaz. Probudil jsem se do destiveho rana. Opravdu nebylo vubec pekne a tak jsem si ani nemyslel, ze dorazi. Ale presto jsem sel do te restaurace, kdyby nahodou :-] Poprve jsem si i objednal nejakou snidani. Dal jsem si omeletu s tunakem a syrem. Jeste nez ji donesli tak oba dorazili. S Kubou jsme souhlasili, ze pudjem i v desti, jdem preci do vody a tak budem mokri tak jako tak :-] Jeste si oba dali take snidani a pote jsme vyrazili.

Koupili jsme v mestecku povoleni na vstup do parku a snorchlovani. Kuba si pujcil bryle v mistni restauraci, ale snorchl bohuzel nemeli, tak jsme se dohodli, ze jim ho budu pujcovat. Opet jsme vstoupili na Mokey Trail a asi 20 minut sli destivou dzungli. Celi promokli jsme vysli na plazi a hned zamirili pod mistni pristresek. Tam byla polystyrenova bedna, ktera byla plna malych karet. Jsou to krasne morske zelvy a mladatka jsou opravdu roztomila :-]

Rozhodli jsme se s Kubou, ze pujdeme prozkoumat kde jsou tu nejake koraly. Tak jsme vyrazili. Dno bylo posete kamenim a ruznymi rostlinkami. Cim jsme byli dale, tak se zacali obejvovat rybky, dokonce jsme videli asi 4 mureny. Nakonec jsme nasli i koraly a vsude okolo koralove ryby, opravdu nadherne zbarvene. Dokonce i zahavou sasanku s klauny, coz jsou hodne zname oranzovo-bile pruhovane rybky zijici pouze v zahavych sasankach.

Pak jeste spousty dalsich zivocichu. Kuba si to moc uzival, protoze to bylo poprve co se potapel u koralu. Tak jsem rekl, ze doplavu zpatky pro Vercu a dam ji bryle a snorchl aby se mohla pripojit. Tak jsem i ucinil a za chvili uz oba kdesi v dalce snorchlovali :-]

Ke me prisel nejaky clovek ze spravy parku a zacal menit vodu zelvickam. Tak jsem se zpetal jestli je budou poustet. On, ze ano, ale az za tyden a ze to vezou do nejakeho mistniho resortu aby to tam mohli turiste za poplatek poustet do more. A vlastne proc ne, ziskaji tim prostredky an odchov dalsich zelvicek a kdyz je za to nekdo ochotny zaplatit, tak v tom nevidim problem.

Morske zelvy se umele odchovavji temer vsude kde se vyskytuji, protoze umrtnost malych zelvicek je opravdu obrovska. Jsou velmi snadnou koristi a tak ochranci vybiraji vajicka z pisku a odchovavaji je umele az do velikosti, kdy jsou vice schopne preziti.

Po nejake chvili se oba nadseni vratili, akorat prestalo prset, ale porad bylo hodne zatazaeno. Rozhodli jsme se podivat jeste na jednu plaz pres kteoru jsme sli cestou sem. Nez jsme tam dzungli dosli zpet, tak vysvitlo slunicko. Presli jsme ke skale, ktera je za prilivu ostruvkem a tam zustali. Pekne jsem si zaplava, nasel nekolik hezkych musli a take koraly jsme uplne vzadu objevili. Pekne jsme se pripekli :-] a najednou byly 4 hodiny.

Tak jsme se vydali zpet a pak na veceri. Chtel jsem neco poradne paliveho a primo jsem si o to takto rekl, coz bych si treba v Thajsku nedovolil :-]. Prinesli mi tunaka v takove pro me mirne nadprumerne palive omacce. Sice to nebylo opravdu ostre, ale zato to bylo chutove vyborne, tak jsem ani nebyl zklamany :-] Posledni spolecny vecer byl opet super, rozloucili jsme se a ja se sel pripravit na brzke vstavani. Protoze chci jet uz v 7.

Sabang - podzemni reka 16.3.

Rano jsem vstaval brzy abych byl na osmou u lodek. To se mi i podarilo, potkal jsem tam jednoho nemce a zanedlouho prisli jeste 4 filipinci. Tak jsme se zeptali jestli se muzem pridat, s cimz jednoznacne souhlasili a tak jsme za lodku zaplatili "jen"50Kc kazdy.

Cesta lodkou byla fajn a na misto jsme dorazili asi za 20 minut. Na miste jsme se zaregistrovali a chvili pozorovali varany kteri se kolem promenadovali. Byli dlouzi tak 1.5 az 2 metry a opravdu krasni. Jen zrovna zaslo slunicko a svetlo na foceni nebylo nic moc. Tam jsem take prisel na to, ze fotak co me zlobil uz v Batadu se rozhodl stavkovat a opet nefunguje, tentokrat ale nepomaha nic. Takze to vidim dost blede. Sice mam v zaloze jeste dalsi, ale tim nemohu fotit hmyz, takze jsem docela zklamany.


Za chvili uz sedime v druhe lodce a vydavame se do usti obrovske jeskyne v morske zatoce. Je to opravdu neco neskutecneho. Vjedete do uplne jineho sveta. Pripadal jsem si jako v knize Cesta do stredu Zeme od Julese Vernea. Jede se po rece tak 5 metru od steny ke stene, ale tento rozestup se ruzne zvetsuje a zmensuje, i kdyz spise zvetsuje. Vsude okolo jsou ruzne vapencove utvary, stalagmity a stalaktity. Pruvodce temer kazdy prirovnava k ruznym vecem, jako hlava dinosaura, obri houba, panenka Marie a spousty dalsich.

Vsude okolo poletuje spousta netopyru, spousta jich i visi na strope. Strop se behem chvile vytrati a pruvodce upozorni, ze jsme v miste nejvyssim stropem a to ve vysce 68 metru. Na stene jeskyne je krasne videt, kam hladina dosahuje pri prilivu a je to o vice nez metr a to nejdeme za uplneho odlivu. Proploubvali jsme tak dobrou pul hodinu, stale hloubeji a hloubeji do skaly. Pote se nas ruvodce zeptal jestli chceme jeste dal, ze to bude za priplatek a ze se pojede jeste 3 hodiny. Hned jsme s tim nemcem rekli, ze jo, ale filipinci se vubec privetive netvarili a ze musi stihnout nejaky spoj, takze se jelo zpet. Skoda, ze se nezeptali uz na zacatku.

Jak jsme vyjizdeli ven tak nas nejrive oslepilo mnozstvi asi 6ti lodek jedoucich do jeskyne, vezoucich same filipince. A az pote nas oslepilo denni svetlo. Byl jsem moc rad, ze jsem jel takhle brzo, preci jen projizdet takovou tajuplnou nadherou v pruvodu 6ti lodicek musi hodne ubrat na atmosfere.

Dorazili jsme na breh, filipinci se rozbehli zpet k lodce kterou jsme prijeli a ja s tim nemcem jsme se vydali na Monkey Trail. Hned co jsme vyrazili z mista, tak po par desitkach metru se pred nami na ceste vynorila tlupa asi 15ti makaku. Behali po zemi a skakali po stromech, ale opet nebylo svetlo na poradne foceni. Sice jsem to parkrat zmacknul, ale nepocitam, ze neco rozumneho vyjde. Tak jsem si je uzival i bez prilisneho foceni :-]

Pak se pred nami objevili skaly a drevene schudky kamsi nahoru. Vzhledem k tomu jak jsme byli jeste cerstvi, tak jsme to krasne vysli, i kdyz dlouho byly opravdu hodne a obcas byly pod nami opravdu obrovske prurvy kamsi dolu. Pak jsme se dostali do dzungle a asi 2 kilometry sli porad dolu a nahoru, nastesti tam povetsinou byli nejake schudky a tak to nebylo tak hrozne. Vedro ale bylo opravdu velke a byli jsme uplne mokri potem :-] V polovine cesty jsme potkali Kubu s Veronikou, tak jsme jen prohodili par slov, pripravil jsem je na nasledujici stoupani a na krasou reku a domluvili jsme se, ze se uvidime na veceri.

Druha polovina cesty uz byla vicemene podel plazi na ktrych byly cedule se zakazem koupani, plaze to byly opravdu pekne. Vse jsme prekonali, dostal jsem se do sve chatky, zasel se osprchovat a pote co jsem se vratil zacalo prset. Nejdrive prselo a do toho krasne svitilo slunicko. Pak ovsem zacalo uz prset opravdu slusne. Jen jsem si vysel na terasu s knihou a natahl se do houpaci site. Pozoroval jsem jak vse zkrapi dest, ktery tu pry od prosince zadny nebyl [jake to stesti :-] ] Okoli se ale nadherne rozvonelo a ja si jen uzival tu chvili. Prset prestalo az pred v podvecer, akorat cas jit se najist.

Tentokrat jsem mel smazeou rybu. Na prvni pohled neco jako rybi prsty, ale ta ryba byla opravdu uzasna chutove a krasne stavnata a uplne bez kosti. No co vic si prat.. :-]
Vecer probihal krasne jako i predchozi a dokonce jsem se dozvedel, ze jak Kuba s Veronikou sli okolo tech plazi, tak tam videli nekoho snorchlovat. Zeptali se tedy mistniho spravce parku a ten jim rekl, ze staci vstupenka do parku a plavat i snorclovat se tam muze. Na zaklade teto informace jsme se i domluvili na dalsi den, ze se vyrazime podivat an mistni podmorsky zivot :-]

Sabang - mangrovniky - 15.3.

Vyspal jsem se moc prijemne i kdyz vlastne poprve v mistnosti bez vetraku, ale od more prijemne foukalo, takze mi to nijak nevadilo.

V deset jsme meli naplanovany sraz a ze jeste po ceste vyzvedneme dva dalsi clovicky a pujdeme se projet mangrovnikovym lesem. Ti dva, se kterymi jsme sli, se seznamili po ceste do Sabangu prave s Kubou a Veronikou. Jeden uz postarsi nemec, ktery moc anglicky neumel, ale snazil se a byl opravdu moc fajn a ten druhy byl rodily filipinec, co emigroval do Kanady a ted se poprve po 10ti letech vratil zpet a cestuje zde, ten byl take naprosto v pohode.

Dostali jsme se az k rece, podel ktere je opravdu velky mangrovnikovy les. Mangrovniky jsou v techto oblastech naprstou nutnosti pro zachovani fungujiciho ekosystemu. Jsou nebo spise byly celkem systematicky niceny a na jejich mistech se delaji umele sadky na ryby nebo krevety. Na Filipinach uz mangrovniku moc neni a dokonce 65% ze vsech mangrovnikovych porostu na Filipinach je prave zde na Palawanu. Urcite si dokazete vybavit stromy rostouci z vody na vysokych korenech. To jsou mangrovniky.

Mangrovniky jsou hodne zajimave stromy, dokazi zit na morskem pobrezi a mit tak koreny primo v morske vode, coz je opravdu vyjimecne. Je to diky tomu, ze jejich koreny sul temer neabsorbuji. Absorbuji pouze neco mezi 3% a 10% soli, kterou pak vylucuji v podobe krystalku na starych listech, ktere pote hned odpadnou. Dale jsou velmi zajimave rozmnozovanim. Prave diky tomu, ze jsou nad vodou, tak by jejich semena mela malou sanci na uspech. Seminka tak klici jeste v plodech a pote co plod dozraje, tak uz jsou i samy schopny fotosyntezy a mohou tak vodou cestovat opravdu velke vzdalenosti, nez se dostanou na melcinu a zapusti koreny.


Jeste bych se vratil k tomu proc jsou mangrovniky tak dulezite. Jde hlavne prave o ten ohromny korenovy system, ktery brani erozi pobrezi a mirni velke prilivove vlny, treba jako prave tsunami a take mirni nasledky hurikanu na pobrezi za mangrovnikovym lesem. Ten totiz tyto katastrofy precka bez vetsi ujmy. Zaroven je samozrejme tento korenovy system utocistem mnoha ruznych organismu. Proto se dnes take v co nejvetsi mire chrani.

Po rece jsme jeli asi 20 minut a narazili na strom pres reku. Tam jsme se museli tedy otocit a jet zpatky. U stromu jsme jeste narazili na msitni zenu s detmi. V ruce mela sekyrku, kterou prohledavala stare parezy a hledala larvy nejakeho hmyzu. Pry je to mistni pochoutka, podobna ustrici. Ji se samozrejme syrova, dokonce nam jednu nabidli, ale zadny odvazlivec se mezi nami nenasel :-] Take tam sbirali opravdu pekne musle. To vse pry prodavaji do lepsich restauraci v Puertu.

Po ceste zpet nas doprovazel krasny svitive modry lednacek a tri divoke kachny :-] Takze cesta trvala neco okolo 40ti minut a bylo to moc prijemne. Vratili jsme se pomalu zpet do Sabangu a ja si sel cist, pak jsem asi na chvili usnul a najednou uz byl cas na veceri.
Domluvili jsme se, ze pujdeme zkusit restauraci v mestecku. Opet jsme si moc prijemne popovidali. Mel jsem tunaka na kokosovem mlece se zazvorem a musim rict, ze na Palawanu jsem zatim nic spatneho nemel. Takze trosku opravuji svuj nazor na filipinskou stravu, ale opravdu jen a pouze diky tomuto ostrovu :-]

Jeste jsme se domlouvali na zitrejsi cestu podzemni rekou. Jsou tam tri cesty. Prvni nejjednodussi je lodka, pak jsou dve stezky dzungli, Monkey Trail a Jungle Trail. Ja se po predchozich zkusenostech rozhodl, ze pojedu tam lodkou a zpet, ze pujdu po jedne z techto stezek. Kuba s Veronikou chteli jit po jedne stezce tam a po druhe zpet. Tak jsme se dohodli, ze pujdu zpet po Monkey Trail a oni pujdou touto stezkou tam a ze, se tedy potkame.

Sabang - prijezd 14.3.

Rano jsem odesel podle planu, zastavil prvni tricykl a zeptal se za kolik me vezme na autobus. Rekl, ze za 50Kc, tak jsem se opet malem zasmal. Zrejme si toho vsiml a zeptal se kolik teda dam. Odpovedel jsem, ze 20Kc. Odmitl a asi 10 vterin pote co odjel u me zastavail dalsi, ktery tuto nabidku bez vahani prijal.

Dojeli jsme na misto, docela dlouho hledali spravny autobus, pricemz nas posilali od jednoho konce nadrazi k druhemu. Nakonec jsme autobus do Sabangu nasli, ale jel az v 9, takze jsem si pockal hodinu a pul a pak jeste pul hodiny po devate nez se vse pripravilo na cestu. Tak jsem tedy vyrazil smer Sabang.

Autobus mel jen predni sklo, ale pri ceste jsem zjistil, ze to ma svuj vyznam. Polovina cesty byla v pohode, ale druha uz se cestou ani moc nazvat nedala. Od prosince tu pry neprselo a to se hodne vyrazne projevilo na prasnosti te cesty. Dokud se jelo konstantni rychlosti tak bylo vse vcelku bez problemu. Jakmile jsme ale zpomalili, tak nas dohnal ten mrak co byl permanentne za nami. Dychat se skoro nedalo. Jeste, ze jsem mel u sebe rucnik, prave kvuli tomu abych mohl dychat pres nej. Kdyby mel autobus skla v oknech, tak bysme se tam asi opravdu udusili. Nepredpokladam, ze by mohl byt uplne utesneny, zvlaste kdyz vezmu do uvahy i diry v podlaze :-] a tak by se ten prach uvnitr jen hromadil a hromadil. Takhle stacilo slapnout na plyn a prach byl zase v mraku za nami.

Na misto jsme dorazili po temer 3 hodinach. Sabang je takove malinke rybarske mestecko u ktereho je nejdelsi podzemni splavna reka na svete, ktera je dokonce v UNESCO. Mestecko tedy zije hlavne z turistu. Nasel jsem tu uzasne ubytovani. Mam tu celou bambusovou chatku s terasou pro sebe, v krasne zahrade plne palem a ibisku, s houpaci siti a kresilkem asi 30 metru od more a to za 150Kc na noc.


K veceri jsem si dal plnene grilovane sepie a opet jsem si moc pochutnal. Na sepie je zdejsi more obzvlaste bohate, takze tu na ne narazite temer vsude. U vecere jsem zaslechl znamou rec a objevil tak par cestovatelu z Cech, Kubu a Veroniku. Moc prijemne jsme si popovidali a dohodli se, ze zitra pujdeme na projizdku po rece skrz mangovnikovy les.

Elektrina je v sabangu jen od 18:00 do 22:00, ale pokud je v restauraci nejaky host, tak vypnou generator klidne az v jednu.

Puerto Princesa - vcely a vecere

Ahoj opet jeste z Puerta.

Dnes jsem se probudil, zabalil a pripravil na cestu. Vyjdu pred pokoj a zacnu hledat mistni holciny co to tam vedou abych mohl zaplatit. Takhle jsem hledal asi ctvrt hodiny a usoudil, ze tam proste nejsou. To byl spravny predpoklad, ukazaly se totiz az pred devatou a to uz bylo pozde, autobusy jezdi jen do deviti. Tak jsem hned vse zaplatil i s dnesni noci a zitra uz teda snad vyrazim :-]

Dopoledne jsem si byl koupit vodu a jak se vracim zpet a otevru dvere an dvorek, tak vsude se to tam ve vzduchu nejak hemzi. Trochu postoupim a ony to vcely. Tak jsem sledoval kde je to nejhustsi a rojily se dole u zeme primo na rohu baraku okolo ktereho se slo dovnitr. Tak jsem se zastavil a opravdu se mi okolo nich nechtelo. Preci jen pri rojeni nebyvaji moc kamaradske.

Vybehla jedna holcina a rekla mi, ze to jsou vcely - jaka to prekvapiva informace :-]] a jeste, ze se boji a ze za chvilku prijde. Prisla s majitelkou, coz je zejme jeji matka. Ta rekla, at se nebojim, ze jsou v pohode a at klidne projdu, ze jen delaji med... No, co jsem mohl delat :-]

Mezitim prisla jeste dalsi holcina a nejaky spolubydlici turista, vsichni koukali na vcely a na me :-] Tak jsem si rekl, ze snad vim co kdyztak delat a tak jsem se pomalu ale bez zastaveni vydal skrz mile vcelky. Moc prijemne to nebylo, ale opravdu byly hodne :-] Zadne zihadlo se nekonalo a u domu jsem jeste sklidil potlesk :-D

Pak majitelka preci jen usoudila, ze pro hosty tohle neni moc pijemne a ze asi ne kazdy by se nechal ukecat jako ja :-] Tak se je vydaly vykourit. Myslel jsem, ze se vcelky nastvou, ale vcelku jsem se mylil. Po chvili odletly uplne vsechny a po vcelkach zbyl jen kour :-]

Kazdopadne to byl zajimavy zazitek. Zadny dalsi uz z dneska nemam, snad jen, ze jsem pochodl pul mesta nez jsem nasel volne misto na netu. A ze je tu internetu opravdu spousty. Vsude jsou skolaci a hraji hry :-]

Jeste se ale vratim k vcerejsi veceri. Sel jsem do restaurace kterou v pruvodci doorucovali jako jednu z nejlepsich na celych Filipinach. V sobotu jsem tam sel, ale bylo plno a cekat30 minut se mi nechtelo. V nedeli meli zavreno a vcera jsem se tam teda konecne podival.

Jmenuje se Ka Lui a zvenku neni skoro videt. Jsou to jen dvirka v naprosto zarostlem plote. Uvnitr je uplne jiny svet. Drevena veranda s drevenou podlahou v ruznych vyskach. Kazdy se musi vyzout nez tam vstoupi :-] Okolo jsou zavesene ruzne drevorezby od mistnich kmenu, vypada to opavdu nadherne.

Menu maji celkem male, kazdy den jine podle toho co je cerstveho z more. Na vyber je zhruba z 6ti moznosti. Dal jsem si kraba :-] Cele to menu vyjde na necelych 80Kc. Nejdrive prinesou polevku, ta byla vyborna, podobna thajske Tom Yum. Pote uz jidlo, ale se spoustou zeleniny, coz jak jsem uz psal nebyva zvykem. I nejake podivne morske rasy, ale chutnaly dobre :-]

Vyborne jsem se najedl a rikal si, ze bych si asi dal nejake ovoce na zaver, kdyz v tom prinesli v pulce cerstveho kokosu namichany meloun, mango a banan a to stale jeste v cene toho menu. Musim rict, ze jsem si to opavdu pekne uzil :-]

Tak se mejte pekne uzijte si zbytek tydne, ja se ozvu asi az v nedeli.

Puerto Princesa

Ahoj vsichni,
stale jsem jeste v Puertu. Hotylek je moc prijemny, tak se mi zatim nikam moc nechce, ale zitra uz vyrazim :-]

Je tu opravdu hrozne vedro, nejvetsi co jsem na Filipinach zazil. Zhruba po desate musim zalezt a vylezt muzu az tak po treti, jinak je to opravdu k nevydrzeni. Ale mimo tohle poledni vedro je tu prijemne, fouka tu vetrik, takze ve stinu je to vcelku bez problemu.

Vcera jsem byl na tom trhu, co jsem zminoval. Fotit se tam nedalo, je to pod strechou a jsou tam ulicky o sirce tak 40cm, takze uz jen to neni pro me s baglikem moc prijemne, natoz, kdyz jsou tyhle miniulicky plne lidi :-] Tak jsem se jen prosel po okraji, koupil banany a podivoval se nad mnozstvim druhu ryze co se tu prodava. Rozdily v cene treba koruna nebo podobne a lidi si vybyraji. Takovy vyber jsem nevidel ani v Cine.


Vcera se mi nechtelo nic psat, take nebylo moc. Teda ne, ze by to dnes bylo jine :-] Sel jsem se podivat do pristavu, ale je to oplocene a smi se tam jen s lodnim listkem, takze opet nic.

Jedine co je tu vyborne je jidlo - konecne :-] Maji tu spoustu morskych plodu a ryb, ale vlastne vseho. Za celkem fajn ceny a v moc krasnych restauracich. Predevcirem vecer jsem mel tygri krevety zapecene v kokosovem mlece se zazvorem. Opravdu moc jsem si pochutnal. Vcera jsem mel smes vseho mozneho z more se zeleninou a sojovou omackou a take jsem si moc pochutnal.

Krasne tu jsou videt hvezdy, pri ceste zpet z vecere jsem si malem rozbil nos, jak jsem se koukal nahoru a ne pod nohy :-] Vecer je osvetlena hlavni ulice. Ostatni jsou osvetlene jen zarivkami, ktere jsou 50 metru od sebe, takze je opravdu dost tma.

Zitra planuji jet do Sabangu. Je hodne znamy diky nejdelsi splavne podzemni rece, tak jsem zvedavy. Pocitam, ze tam zustanu tak 3 nebo 4 noci, podle toho jak se mi tam bude libit :-] Ale obavam se, ze net tam nebude, tak si budu muset vest denicek a pak vam to sem prepsat.

Mejte se krasne.

Puerto Princesa - prilet

Zdravim z ostrova Palawan a jeho hlavniho mesta Puerto Princesa.

Dnes jsem vstaval v pul seste, oplachl se, oholil a odchytl taxik na letiste. Letadlo odletelo na cas. Zaridil jsem si misto u okenka a dokonce i mimo kridlo :-], takze jsem ml krasny vyhled na ruzne ostrovy co jsme cestou mijeli. Bylo uplne jasno, tak byl vyborny vyhled. Z vysky neni Puerto skoro vubec videt, jen letistni plocha :-]

Zjisil jsem, ze je to hlavne proto, ze tohle mesto se ani moc mestem nazyvat neda. Jde spis o velkou vesnici. S sirokymi cestami, vsude zelen a velke stromy a vse tu kvete. Prvni dojem moc prijemny. Dokonce i tricykl si pred letistem rekl presne cenu co je v pruvodci, coz me zarazilo a jen podporilo muj vyborny prvni dojem.


Ubytoval jsem se celkem mimo centrum, ale je to tam opravdu krasne. Jde o penzion Banwa a je tam opravdu neuveritelny klid :-] Chvilku jsem si tam odpocinul a pak vyrazil do centra koupit si nejakou vodu a neco na zub.

Dosel jsem do nejakeho supermarketu. Vodu jsem tam hledal asi 15 minut az jsem se nakonec zeptal :-] Zjistil jsem ale, ze tu maji hrozne levne banany, tak jsem si hned trs koupil. Vyjdou tu na nejakych 7Kc za kilo, coz je oproti cenam co byly na predchozich mistech skoro 3x mene a to je to jeste v supermarketu a ne na trhu. Kam se mimochodem podivam zitra i s fotakem :-]

Pote jsem se vratil zpet a znovu trochu odpocival :-] Odpoledne jsem vyrazil na net. Dve kavarny bly obsazeny, zasedl jsem do treti a chvili mailoval, pak vypadlo spojeni a nesel mail, jiank vse ostatni vicemene ano. Tak jsem se zvedl, ze to pujdu zkusit jinam. Zeptal se kolik mam platit a slecna za pultem, ze nic, kdyz to uz nejde. Tak jsem jen prekvapene zamrkal, podekoval a usmal se co nejlepe dovedu ;-]Sel jsem zpet jestli uz v te predchozi kavarne maji volno a opravdu meli. Tak jsem zasedl a musim rict, ze tady to vcelku funguje. I kdyz to take neni nic uzasneho. Hlavne mi tu vynechavaji pismenka na klavesnici, tak prosim omluvte pripadne nevychytane chyby :-]

I diky tomu jak zde net bezi moc nepredpokladam, ze vubec nejaky dal na osrove bude. Takze nevim jak se budu ozyvat. Zitra jeste urcite, a pak asi 2 nebo 3 dny pocitam, ze nic a pak budu zase tady v Puertu, takze se opet ozvu. A pote se uvidi :-]

Jeste neco k Palawanu. Je to hodne zajimavy ostrov. Priroda je zde na opravdu obrovskem uzemi neporusena a spis se blizi prirode Bornea nez zbytku Filipin. Je zde dokonce 65% vsech mangrovnikovych porostu na Filipinach. Zije zde 15 endemickych druhu savcu a 20 ptaku a dalsich 23 druhu ptaku ma spolecny endemicky vyskyt jeste prave s Borneem. Je zde take hodne kmenu a presto opravdu malo obyvatel v porovnani s jinymi ostrovy Filipin. A pritom Palawan je 5ty nejvetsi.

Uz drive jsem o Palawanu cetl v knihach o entomologii (veda o hmyzu), stejne jako napriklad o Cameronove vysocine v Malajsii. Tu jsem navsivil a nezklamala, tak jsem zvedavy jak se predvede ohledne hmyzu Palawan :-].

Mejte se zatim krasne a uzivejte vikend.

P.S. Pro velky ohlas jeste dalsi mapka ;-]]

Zpet v Manile

Ahoj z Manily, z me prestupni stanice.

Uspesne jsem doletel z Legaspi a zitra rano uz mirim do Puerto Princesa na Palawanu.

Vcera, kdyz jsem se vracel z internetu byly dokonce na nebi videt hvezdy, tak jsem se zaradoval. Ohromna prutrz mracen me ale pote vyrusila prave kdyz jsem uz usinal. Bylo kolem desate. Dest vydrzel az do dneska do poledne. V tu dobu jsem prave jel tricyklem na letiste, protoze ve 12 jsem musel nejpozdeji opustit pokoj.

Letiste v Legaspi je jednopatrova malinka budova s tremi velkymi mistnostmi. V jedne se odbavuji zavazadla, v druhe se ceka na letadlo a treti se prochazi pri vystupu. Vubec tam nemeli zadne skenery na zavazadla, vse se tak nejak rucne prohledavalo.

Pri vstupu do mistnosti se zavazadly me uz u dveri prohledli bagl. Pani se zastavila u zubni pasty a kremu na opalovani a ze tohle vubec do letadla nesmi. Tak jsem se zamracil a rekl, ze jsem sem s tim priletel a nevidim tedy duvod proc bych s tim nemohl i odletet. Pani jen rekla dobre, machla rukou a pustila me dovnitr :-] Pak me cekala jeste druha kontrola, tak jsem pro jistotu oba dva tyto predmety dal az dolu do baglu. Az dolu se nikdo nedival, takze dal uz zadne problemy nebyly.

Letadlo priletlo vicemene na cas. Cebu Pacific, coz je polecnost od ktere mam vnitrostatni letenky, ma opravdu nova letadla a i uvnitr pusobi opravdu pekne. Let trva necelou hodinu a behem letu se jeste soutezilo o ceny jako penezenka s logem spolecnosti a podobne. Posadka zpivala nejake mistni hity a kdo uhadl prvni o jakou se jedna pisnicku dostal cenu. Bylo to celkem zajimave :-]

Pristali jsme uz do slunne Manily. Vysel jsem pred letiste, sel k taxiku a hned se jako vzdy zeptal jestli vi kde je ulice kam chci a jestli pojedeme s taxametrem. Odpovedel na oboje kladne, tak jsem nastoupil. Pro jistotu jsem se jeste podival na taxametr, ktery je dost neprijemne schovany za radici pakou, takze kdyz sedite vzadu musite se poradne naklonit abyste videli.

Taxametr zapnuty nebyl. Hned jsem zacal co to jako ma znamenat. In, ze me tam hodi za 150Kc. Ja, ze ne, ze sem jsem dojel za 50Kc, tak nevidim duvod platit 150. Porad slevoval a ja trval na svem, bud ho zapne nebo vystupuju. No, nakonec ho zapnul :-]] Dorazil jsem tedy s mensimi problemy za 55Kc na misto :-]

Cely den jsem nic nejedl, tak asi jeste pujdu nekam na veceri.
Mejte se krasne, uzijte si vikend a zitra snad uz z Palawanu.

Destive Legaspi

Ahoj vsichni.

Obavam se, ze dnes nemam moc o cem psat. Nekdy o pulnoci zacalo opravdu velmi prset. Rano byl chvili klid, ale nakonec proprselo i cele dopoledne. Okolo jedne prestalo, tak jsem toho vyuzil a sel na obed. Pak jsem se vratil na hotel a opet zacalo hrozne prset. Mayon neni vubec videt. Pote opet na chvili prestalo a to jsem vyuzil k presunu sem na internet.

Na obed jsem sel opet do te restaurace kterou jsem zminoval v pondeli. Dal jsem si sepii plnenou rajcaty, zazvorem a nejakym listim :-]. Bylo to opravdu vyborne. Na druhou stranu musim za tu dobu co tu jsem konstatovat, ze filipinska kuchyne opravdu neni nic extra. Naprosto se chutove neda porovnat s Thajskou nebo Cinskou, natoz s Malajskou. V Malajsii jsem se na kazde jidlo opravdu tesil, tady nic takoveho nepocituji. Takze kulinarsky zatim spis prumer, coz me trochu zklamalo :-]

Jako zajimavost bych dodal, ze tu nemaji vubec zadne dzusy. Obycejny pomerancovy dzus tu proste sehnat nejde. To co za nej obcas vydavaji je obycejna oranzova stava :-] Mlecne vyrobky tu samozrejme take nejsou, jako obecne v cele asii. I kdyz ty mate mozost v omezenem mnozstvi a obrovske ceny sehnat. Zajimave je zde take to, ze vse je v malem baleni. V obchode vidim rodiny co nakupuji treba 10 300ml lahvi ledoveho caje, proste proto, ze neni k mani vetsi baleni. Ekologicke chovani se tu opravdu ocekavat asi moc neda.

Jeste vam sem dam mapku , mista kde prave jsem. Cervene je vyznaceno Legaspi a pod nim je prave Donsol. Bohuzel nazvy mest se tam obcas ani neukazi a kdyz ano, tak dost daleko od spravneho mista :-], takze to muze mast.
Zitra vyrazim zpet do Manily a doufam, ze uz nebude tak hrozne prset. V sobotu pak hned letim na Palawan. Tak snad vse vyjde podle planu.

Mejte se krasne.

Donsol

Tak zdravim opet z Legaspi. Jsem tu o den driv, ale mam toho tolik co psat, ze zacnu pekne od zacatku a snad se ke vsemu dopracuji :-]

V utery rano jsem se chtel vydat na drive zminovane autobusove nadrazi a dostat se do Donsolu. Myslel jsem, ze si cestou chytnu nejaky tricykl a svezu se. Samozrejme okolo jezdily jen plne, tak jsem si tak slapal s tim, ze se zeptam nejblizsiho prihodneho clovicka. V tom vedle me zabrzdi motorka. Na ni chlapik a pred nim maly klucina, odhaduji tak 3 roky. Pan umel vyborne anglicky a hned pry jestli mi muze nejak pomoc. Tak jsem se zeptal na ono autobusove nadrazi. Zacal popisovat cestu, kdyz se zarazil a ze me tam hodi. Musel me premlouvat celkem dlouho, na motorce jsem vlastne nikdy nesedel. Nakonec jsem nasedl a v naproste pohode dojel az na misto. Jeste jsme prohodili par vet a pan odjel. Bylo to moc prijemne setkani.

Minibus odjel pul hodiny pote. Do Donsolu jsem dorazil pred polednem. Chtel jsem se dostat do jednoho resortu, ale byl celkem daleko od mesta. Zeptal jsem se ridice tricyklu za kolik me tam hodi. On, ze za 20Kc. Tak jsem rekl, ze to vezmu za 7 :-] a on, ze to ne, ze 10 je minimum. Tak jsem se toho hned chytil a ze teda za 10Kc. Odvezl me az na misto. Tam mi bylo suse sdeleno, ze maji obsazeno. Nasedl jsem na tricykl a ze zkusime dalsi resort po ceste. Tam stal pokoj 400Kc. Coz jsem rychle zamitl a otazal se ridice jestli nevi o necem zpatky ve meste. Rekl ze ano, tak jsme jeli zpet.

Zastavil u obycejneho domu, vybehl a zarval neco na mistniho chlapika. Ten vysel ven a ze ubytovani ma a za 100Kc. Podival jsem se na to a byla to mistnost se tremi postelemi, krasnou drevenou podlahou a to vse jsem mel pro sebe. Bez vahani jsem souhlasil. Zeptal jsem se ridice kolik chce za to, ze me takhle vozil, tak rekl at mu dam kolik chci. Tak jsem mu dal nakonec tech 20Kc. Rozzaril se a hned jsme se domluvili, ze me dalsi den vyzvedne mezi pul sedmou a sedmou.

Ted bych se jeste vratil k tomu, proc jsem sem vubec jel :-] Donsol je takove male rybarske mestecko. Do roku 1998 nicim zajimave a nikdo sem snad nikdy neprijel. V tomto roce ovsem prisel nejaky mistni nadsenec s tim, ze natocil v mistnim zalivu zraloka velrybiho (Rhincodon typus). Prijelo spousty vedcu a zjistili, ze objevili temer neuveritelne misto, kam migruji tito samotarsti zraloci ve velkem. Sice jen na kratke obdobi od poloviny unora do pocatku kvetna, ale zato v takovem mnozstvi, ktere prekvapilo opravdu temer vsechny.


Zralok velrybi dorusta velikosti az 15ti metru a je tim nejvetsi rybou (v tomto pripade jsem si dovolil zaradit zraloka mezi ryby, takze prosim o shovivavost ;-]) na svete. Zivi se pouze planktonem, ktereho jsou prave tyto vody v tomto obdobi plne. V nasledujicih letech bylo v Donsolu zrizeno misto pro pozorovani techto tvoru. Takovych mist je po svete opravdu malo a je jedine dalsi, kde je mozne s opravdu velkou pravdepodobnosti tyto zraloky spatrit a to je pobrezi Australie.

Jel jsem do Donsolu prave z duvodu se na tyto "rybicky" podivat. Rano jsem vstal, sbalil jsem vse potrebne, vysel pred dum a tam cekal "muj" ridic z predchoziho dne. Nasedl jsem a odjel do do Visitor's Centre, ktere je jeste za temi resorty. Dal jsem mu 10Kc a rozloucil se. Bylo nutne se zaregistrovat a zaridit lod i s posadkou. Lod stoji zhruba 2000Kc a je az pro 7 turistu. Tak jsem poprosil jestli bych se mohl pridat k nejake skupine. Vse bylo bez problemu a i s poplatkem za registraci jsem zaplatil 400Kc (v Australii se pry plati az 5000Kc pri plne obsazene lodi). Samozrejme nikde neni zarucene, ze nejakeho zraloka uvidite. Je to trochu loterie, i kdyz sance se zvysuji s priznivym obdobim.

Nasedl jsem tedy v pul osme do lode spolu s parem z Nemecka, rakusanem, americanem a parem z Filipin. Filipinska slecna neumela plavat a navlekla se do plovaci vesty. No, zajimalo me co tam bude delat :-] Pak na lodi byla jeste posadka v poctu 5ti. Hlavni boss, ktery vse ridil, pak takzvany "spotter" neboli hledac zraloku ( uprostred lodi je asi 3 metrovy stozar, zhruba ve dvou metrech prekrizeny bambusovou tyci na ktere prave spotter stoji. Spotter zaroven i ridi lod pomoci kormidla. Pak tam byl jeste chlapik co jen startoval a vypinal motor a pak jeste dva, z nichz jeden aspon daval zebricek do vody. Ten dalsi netusim k cemu byl, mozna jako zaloha :-]. Lod je to opravdu uzka [hodne malo pres 1 metr], ale zato dlouha. Po stranach ma jeste bambusove lyziny, takze prevraceni asi vubec nehrozi.

Myslel jsem, ze pojedeme nekam na sire more, ale byli jsme stale vcelku "blizko" pobrezi. Spolu s nami v tento cas vyjely i vsechny ostatni lode [celkem asi 7]. Plati zde pravidla, ze pokud nejaka lod zraloka spatri, tak k nemu nesmi zadna jina. Zaroven se nesmi zraloku nijak dotykat a pouzivat potapecske vybaveni. Takze vse jen se snorchly a brylemi. Chvili jsme tak jeli a najednou spotter zahlasil neco bossovi. Ten at se pripravime na levou stranu lodi. Tak jsme nasadili bryle a prehodili nohy pres levobok.

Za chvili jen zakricel ted a vsichni jsme skocili do vody [mimochodem me prvni plavani v mori na Filipinach :-] ]. Plavali jsme smerem co ukazovali z lodi. Boss skocil s nami a tahl s sebou tu filipinku - bylo to opravdu legracni. Takto ji pak tahal porad :-]

Najednou se prede mnou cosi objevilo. Byla to seda stena poseta bilymi skvrnami. Najednou jsem poznal ploutev, plaval jsem trochu dal a vidim malicke ocko a naprosto obrovskou stale otevrenou tlamu. Musel jsem se trochu vzdalit abych do nej nevrazil. Ten pocit kdyz jste tak blizko necemu tak neuveritelne obrovskemu a pritom jeste v jeho prirozenem prostredi. Pripadate si opravdu velmi nepatricne, nedulezite a malince. Pak jen svihnul ocasem, ponoril se snad o nekolik metru a byl pryc nasemu zraku.


Tato setkani se nam povedlo zopakovat 14krat, coz se da povazovat za opravdu obrovske stesti. Nejmensi zralok mel 7 metru a nejvetsi 11. Pricemz boss rikal, ze nejvetsi ktereho videl on byl neco malo pres 12 metru. Ty jejich bile skvrny jsou pry podobne jako nase otisky prstu, takze zadny zralok je nema stejne a daji se podle toho pry krasne urcit.

Popsat pocit kdyz plavete nad necim tak obrovskym a tak blizko, ze by nebylo problem natahnout ruku a dotknout se, je opravdu nepopsatelny a zazitek je to obrovsky. Kazdemu bych tuto "zajizdku" z beznych tras doporucil. Nejen nadherna sopka Mayon, ale i tito obrovsti tvorove za to stoji. S pozorovanim a pronasledovanim jsme skoncili v 12:30. Celou tuto dobu jsme bud jezdili na ldi nebo se koupali se zraloky. Toto vse jsem si naramne uzil. Pak nezbylo nez se vratit zpet do mesta. A kdo tam na me necekal, ano "muj" ridic :-] Tak me za stejnou cenu hodil zpet.

Ja se jen sbalil a sel na minibus do zpet do Legaspi. Nezustal jsem tam o ten den dele, protoze Donsol opravdu neni mestecko kde by se dlao byt. Spinavy pristav, zadne poradne jidlo, tak jsem se rozhodl jet zpet drive. Sice netusim co budu zitra delat,a le to nevadi :-]

Po ceste nam sprchlo, Mayon je kompletne zahalen v mracich, tak jsem teto krasne sopce jen v duchu podekoval, ze mi umoznila ji videt v cele sve krase. Hotel kde jsem byl predtim mel obsazeno, doporucili mi jiny, tak jsem se tam hned vydal. Musim rict, ze jsem udelal dobre, za necelou 100Kc mam krasny pokojik a celkem v centru mesta.

S dneskem jsem tedy nadmiru spokojen. Urcite je toho jeste spousty co bych mohl napsat, ale to uz by bylo prilis zmatene. Pokud budete chtit nejake konkretni informace, napiste sem do komentaru.

Zatim se loucim.

Legaspi

Zdravim vsechny. Nalada se zlepsila, tak neco zase napisu :-]

Jeste bych se rad vratil k sopce Mayon. Mayon je zkracene Magayon coz znamena kraska, tento nazev neni vubec neopodstatneny. Sopka vypada presne tak jako kdyz jsme asi vsichni jako mali kreslili sopku. Je to naprsto symetricky kuzel a dokonce se rika, ze je nejdokonalejsi na svete. Ani bych se tomu nedivil. Je zde naprosta plosina o neco malo vyse nez je uroven more a z ni se jako jedina siroko daleko zveda prave tato sopka a to do vyse 2462 m.n.m.

Patri mezi nejaktivnejsi vulkany sveta a zaroven mezi nejnebezpecnejsi, prave diky velke hustote osidleni okoli sopky. Ve 20tem stoleti mela 14 erupci a posledni byla loni v cervenci. Stale se z ni kouri a zastavuji se o ni mraky, ktere obcas zformuji takove ty krouzky okolo vrcholu :-].

Tuto oblast zasahl v listopadu 2006 tajfun a bylo to zde dost spatne. Cekal jsem, ze uz si toho mozna ani nevsimnu, ale mylil jsem se. K tomu se za chvili jeste vratim. Bylo to opravdu dost velke nestesti, ale ve meste to poznat neni. Samozrejme netusim jak vypadalo predtim, ale zadny neporadek nebo rozbite budovy tu nejsou [tedy v takovem meritku co by prekracovalo bezne filipinske mesto :-] ].


Dnes jsem se dopoledne vydal k ruinam kostela Cagsawa za mestem abych si mohl Mayon poradne vyfotit. Cagsawa byl kostel do ktereho se pri obrovske erupci v roce 1814 uteklo schovat pred postupujici lavou pres 1200 lidi slepe doufajicich, ze chram bozi zustane usetren. Tito lide tam do jednoho zahynuli. Z kostela je nyni videt jen vrsek zvonice, vse ostatni je pod zemi i spolu s pozustatky onech lidi. Je to opravdu velmi zvlastni pocit se tam prochazet, to misto vyzaruje obrovskou silu.

Co jsem se docetl, tak mi postacilo chytit jeepney do Camaligu a po ceste se nechat vyhodit u tech ruin, respektive u odbocky k nim. Pri ceste jsem jeste chtel omrknout mistni autobusove nadrazi pro zitrejsi cestu. Mam bohuzel jen mapu centra mesta, takze to vse nakonec dopadlo tak, ze jsem nenasel ani autobusak a vsechny jeepney co me mijely jely jinam :-] Nakonec mi pomohl klucina s tricyklem. Svezl me za 3Kc na misto, kde mi nasledne i odchytil jeepney a domluvil kam me ma zavezt. Jeepney stal 4Kc a odvezl me 8km za mesto.

Zastavil u odbocy k ruinam. Melo to byt 500m podle pruvodce, coz asi i bylo. Jen vse okolo vypadalo opravdu straslive. Vude ponicene domy, polamane palmy a zaplavy cerneho lavoveho pisku uplne vsude. Cesta k ruinam vlastne neexistovala. Byla prerusovna rameny nejake reky, kterou se dodnes nepodarilo zrejme dostat do puvodniho koryta. I kdyz se o to mistni za pomoci byku, ale i tezke techniky snazi.


Musel jsem preskakovat po kamenech, brodit se tim piskem a prechazet po kladach. Ac to nebylo daleko, dojem byl opravdu hodne zvlastni. V pruvodci psali jak jsou ruiny oblezene restauracemi a stanky se suvenyry. Zaroven, ze tam jsou stale mraky turistu. No musim rict, ze nyni tam neni nic z toho. Ty 3 stanky se suvenyry se opravdu pocitat nedaji. Restaurace jsou znicene a nikdo se nema k opravam. Coz prisuzuji neexistujici ceste. Stanky jsou bud znicene nebo zavrene. Turiste tam nejsou vlastne zadni. Stravil jsem tam skoro 2 hodiny a za tu dobu tam byla asi na 10 minut jedna 5ti clenna filipinska skupinka a pak na dalsi 20 minut jeden par bilych turistu.

Pro fotografa bych rekl idealni podminky. Svitilo slunce, ale po obloze se prohanely krasne mraky. Nastesti dost rychle aby pripadne odhalily zakrytou sopku. Viditelnost byla nad ocekavani dobra, tak doufam, ze nejake fotecky vyjdou. Ted odpoledne se viditelnost hodne zhorsila, takze jsem rad, ze jsem zvolil pro tuto navstevu dopoledne.

Cestou zpet jsem jeste fotil chlapika co prave vyhrabaval koryto pomoci byka a kovove desky. Musim se jeste pochlubit, ze ac jsem preskakoval po ruznych kamenech, tak jsem do vody nezahucel :-] Dostal jsem se zpet na cestu a nastoupil do prvniho jeepney, co jel opacnym smerem nez jsem prijel. Predtim jsem sedel na VIP miste vedle ridice, takze jsem nemel problem se domluvit a zaplatit mu. Nyni jsem sedel uplne vzadu na lavici a k ridici jsem to mel pres asi 5 dalsich lidi. Dojeli jsme do mesta, postupne se vse vyprazdnovalo az jsme tam zustal jen ja a 2 dalsi lidi.

Prisednul jsem si az k ridici a rekl kam chci, on jen, ze jasne a rekl cenu 6Kc. Tu jsem zaplatil a on me dovezl presne tam kam jsem chtel. Sledoval jsem cestu a skoro mi prislo, ze funguje castecne jako taxi. Predstavuji si to tak, ze ma urcitou trasu, dejme tomu mezi dvemi mesty. Ma urcitou danou trasu, od ktere se ale vychyluje podle toho kam lide chteji zavezt. Zjevne to ale neni vychyleni o moc. Mimo mesto nezajizdi nikam. Ale objeli jsme jedno misto tolikrat a ruznymi ulickami a jednosmerkami a vsude vzdy nekdo vystoupil, ze to tuto myslenku jen podporuje.

Bylo akorat poledne a vedro k padnuti. Mimochodem na tom cernem sopecnem pisku to opravdu poradne parilo. Tak jsem zalezl na dve hodinky na hotel a pustil si vetrak a chvili si cetl. Pak jsem se rozhodl, ze si zajdu na nejakou mistni specialitu. Podle pruvodce je prave tady v Legaspi [coz je hlavni mesto regionu zvaneho Bicol] restaurace kde nejepe vari Bicolske speciality. Tento region je znamy tim, ze se vetsina potravin nevari ve vode jak je bezne, ale v kokosovem mlece, coz samozrejme pokrmu doda naprosto uzasnou jemnost.

Sel jsem tedy do one restaurace, ktera je docela dost daleko od centra, nastesti stale na mape ktera v pruvodci je, takze jsem ji nasel bez problemu. Vesel jsem dovnitr a misto menu meli vsechny pokrmy vystavene, tak jak to byva ve stancich na ulici. Akorat toto byla vzhledove naprosto normalni restaurace.

Ujala se me zrejme nejaka mistni sefova :-], popsala vsechny pokrmy co tam maji a take dve nejvetsi speciality, obe varene v kokosovem mlece. Bicol Expres, coz je veprove s chilli a Pinangat, coz jsou varene listy Taro a krevety. Nemohl jsem se rozhodnout kterou z techto specialitk vyzkousim, tak me pani rekla, ze neni nic jednodussiho nez si vzit pul toho a pul toho. Tak jsem nadsene prikyvl. K tomu jsem si dal jeste mistni fantu.

Vse za kratkou sobu prinesli a k tomu jeste sklenici vody, coz mi prislo velmi dobre. Jakmile jsem ji dopil, tak ji hned doplnili a byla zdarma, coz nebyva bezne. No musim rict, ze jsem si moc pochutnal [Pinangat me tedy chutnal o neco vic] a cena 50 Kc komplet i s pitim me naprosto zarazila. O to vic, kdyz v centru vidim, jak se uplne vsichni mistni zivi u McDonalda, Burger Kinga a asi 5ti dalsich me neznamych fastfood retezcu. Pak samozrejme i mistni fastfood se jmenem Jollibee. Abych se najedl stejne jako v teto restauraci, musel bych dat minimalne 3x tolik, nehlede na to, ze by to bylo chutove naprosto neporovnatelne.

Chapu pokud tam jdou lidi ve spechu, ale zde tam chodi cilene, coz je opravdu asijska zvlastnost, zrejme hodne ovlivnena americkou kulturou ktera zde samozrejme zanechala sve stopy. At uz dobre, v podobe vzdelanosti, tak zjiste i ty spatne.

Zitra jedu do Donsolu, coz je pristavni mesto a konecne bych mel mit moznost se vykoupat v mori - mam takovy neurcity pocit, ze uz je opravdu na case :-]
V pruvodci o internetu neni zminka, takze netusim jestli se tam na net dostanu. Pokud ne, tak se ozvu az ve ctvrtkek.

Mejte se fajn i presto, ze je zacatek tydne.

Legaspi - prilet

Ahoj z Legaspi.

Dnes se toho opet moc nestalo. Rano jsem se prospal. Musel jsem tentokrat poprve na Filipinach pouzit spunty do usi, ktere jsem celkem vyuzival v Cine. Musel jsem mit otevrene okno a na ulici byl opravdu poradny hluk :-]

V poledne jsem vyrazil na letiste a letenku prekvapive v pohode akceptovali. Takze jsem se skrz dvoji kontrolu [coz jsem teda nepochopil] dostal az do odbavovaci haly.
Tam zacali hned hlasit, ze zrovna muj let bude opozden. Vse tomu tak nasvedcovalo, bylo to tak prezentovano, ale odletli jsme presne podle meho casu na letence. Tak nevim co bylo spatne :-]

Za necelou hodinu letu jsem byl na miste. Legaspi me prekvapilo. Je to pekne zelene mesto. Vsude okolo palmove plantaze a obravdu dominujici krasna sopka Mayon. Ani jsem netusil, ze bude tak blizko :-] Bohuzel vrsek je dnes zahalen v mracich, ale snad to bude zitra lepsi. Ubytovani jsem nasel bez problemu.

Ale mam nejakou podivnou naladu a tak me omluvte, ani nemam chut se nejak rozepisovat. Urcite to napravim v nejakem nasledujicim dni.

Uzijte si zbytek vikendu :-]

Destiva Manila

Ahoj vsichni, v poradku jsem prestal desetihodinovou cestu autobusem z Viganu do Manily.

Jeste doplnim, ze vcera jsem si pochutnal na kalamarech na cibulce. Prinesly je jeste sycici na litinove panvicce a byly naprosto vyborne. A ne, tentokrat jsem na pribor nezapomnel ;-]

Rano jsem vstal pred sestou, dobalil veci a vydal se jeste na ranni prochazku starym mestem. Myslel jsem, ze bude uplne prazdne, ale filipinci jsou zjevne ranni ptacata. I presto to byla moc atmosfericka prochazka, protoze obchody byly preci jen zavrene. Starym mestem jsem prosel az na stanoviste autobusu, ktere jsem si obhledl hned po prijezdu. Koupil vodu a pockal do pul osme nez jsme odjeli.

Autobus odjizdel na cas a krome me tam byl jen jeden dalsi cestujici. Po ceste se klasicky autobus plnil a zase vyprazdnoval, ale celou dobu jsem mel dvojsedadlo pro sebe, takze to bylo celkem prijemne i pres tu delku.

Dorazili jsme do Manily do casti Cubao, coz je pekne daleko od mista kde bydlim a taxik by stal docela slusne penize. Tak jsem se zeptal jestli neco nejede vic do centra a ridic, ze primo on, ze jede do depa a ze me vezme. Tak jsem pockal 15 minut a jel pekne zadarmo az do mesta :-]

Tam jsem vystoupil na stanovisti v nejake postrani ulicce. Vydal jsem se po jakesi vetsi silnici a cekal na projizdejici taxi. Vsechny byly obsazene az nakonec jeden zastavil. Rekl jsem kam chci a jestli vi kde to je. On prikyvl, ze jiste. Pak jsem se zeptal jestli bude pouzivat taxametr. Na to se zarazil a ze pry ne. Tak jsem rekl v tom pripade smula a odchazel jsem. V tom jeste vykrikl, ze me tam odveze za 200Kc!! Coz je naprosto nehorazna castka. Skoro jsem se mu vysmal, ale pak jsem jen odpovedel "Ne, dekuji" a sel dal.

Po par minutach jel dalsi volny a ten na obe me otazky odpovedel kladne. Tak jsem vyrazil. Po ceste zacalo poprchavat a take se stmivat. Na misto jsme dojeli uz za tmy a takoveho prumerneho destiku. Mimochodem toto byl prvni dest co jsem za celou dobu na Filipinach zazil. No, stalo to komplet 50Kc, takze jsem jen v duchu podekoval za tip aby se clovek vzdy pred nastoupenim do taxiku zeptal jestli bude pouzivat "meter".

Tak jsem ubytovany na stejnem miste jako po priletu. Je tu tentokrat opravdu spousta lidi, takze jsem rad, ze jsem si to rezervoval dopredu.

Zitra doufam odletim smer Legaspi. Doufam proto, ze snad bude platit ta letenka co jsem ziskal po zaplaceni pres internet. Jak jsem o tom psal zpocatku :-]
Kazdopadne v Legaspi net urcite bude, takze se zitra urcite ozvu.

Dnes uz to ukoncim, o zadne tema jste si nenapsali, tak zadne nebude ;-] Ne, delam si legraci, ale opravdu ted nevim o cem bych mel psat. Tak treba jindy.
Preji krasny vikend.

Vigan

Ahoj opet z Viganu. Zitra uz zase jedu do Manily, takze zitra budu mit dlouhy den - 10 hodin v autobusu.

Vcera jen co jsem skoncil na netu, tak jsem si zasel na veceri. Sel jsem opet do stareho mesta a tam na dlazdene ulici byly rozestaveny stolky. Byla uz tma a nad stolecky svitily lampiony. Ulice byla osvetlena starymi lampami, ktere muzete znat ze stare Prahy. Vzduch byl krasne cisty a to ticho, jen obcas narusene v jine ulici projizdejicim tricyklem. Kdyz jsem si sedal, tak jeste okolo projel kocar tazeny konem.

Musim rici, ze to bylo az prilis romanticke a v tu chvili jsem se citil opravdu sam. Nastesti existuje mobil a mohl jsem se o tu situaci hned podelit s Tou se kterou bych tam nejradeji byl. Objednal jsem si rybu, ktere se anglicky rika milkfish. Ma to byt specialita Viganu. Dnes jsem si ji vyhledal a zjistil, ze se jedna o vcelku beznou rybu jihovychodni asie ktera se jmenuje Chanos stříbřitý (chanos chanos). Prinesli ji prekvapive rychle a byla opravdu vyborna.

Jen se podelim o jedno malinke faux pas od vcerejsi vecere :-] Na filipinach se ji priborem, ale neni v klasickem slozeni. Dostanete vidlicku a lzici a poradte si :-] Porad mam problem cim si to jidlo davat do pusy, jestli vidlickou nebo lzici.
Vcera prinesli tu rybu a k ni malou vidlicku. Nic vic. Tak jsem si rikal, nu coz, asi se tu ji vic rukama. Ubrousky prinesli, tak to me jen potvrdilo, ze tomu tak bude. Inu pustil jsem se do mile rybky, pochutnaval si a jedl jen tou vidlickou a kosti vybiral rukou. Pak jsem si dal pauzu a koukam, ze po prave strane u meho lokte je v ubrousku zabaleny pribor! Zacal jsem se smat, hlavne tomu jak jsem o tom na zacatku premyslel. Vubec netusim kdy mi ho tam dali, ale bylo to zakerne :-D Tak jsem samozrejme dal pokracoval tak jak jsem zacal. Klucina co pote sklizel nadobi se pak jen jemne pozastavil nad nedotcenym a stale zabalenym priborem. Citil jsem se jak pekny buran, ale aspon jsem se pobavil na svuj vlastni ucet a musim rict, ze velmi dobre :-]]

Jeste jsem chvilku pobyl, dopil ledovy caj a vychutnaval si tu uzasnou atmosferu. Cele mesto pusobi jako zapomenute evropske primorske mestecko nekdy z pocatku 20. stoleti. Hlavne tedy vecer a po ranu a jen v urcitych castech, ale i tak. Potkal jsem tu za ten den asi jen dva turisty bile pleti a obecne je to velmi malo turisty navstevovane mesto. Myslim, ze je to opravdu skoda. Architektura zde je naprosto uzasna a atmosfera, to se opravdu da jen tezko popsat.


K architekture - budu ted mluvit hlavne o starem meste. Vsechny budovy jsou tu patrove. Dolni patro neni na bydleni, ale jsou tam bud staje nebo dilny nebo nyni obchody. Spodni patro je zasadne kamenne nebo cihlove. Horni patro je drevene a uprostred domu je vzdy nezastresena terasa. Z te se pak vchazi do jednotlivych pokoju. Je zde jeste jedna zajimavost a tou jsou okna. Nepouzivalo se tu sklo, protoze bylo hodne drahe, ale takzvane Capiz Shells, coz jsou casti perletovych musli, ktere pusobi na pohled jako slida. Takze jsou prusvitne [pozor ne pruhledne :-] ] a jsou opravdu velmi pevne. Kazde okno se tak sklada z mnoha ctverecku o velikosti tak okolo 10x10 cm a v kazdem tomto okenku je jedna tato musle [nebo lepe cast musle]. Takove okno mam dokonce i v tom hotelu kde bydlim, takze jsem to radne a zblizka prostudoval.

Ac tyto budovy pusobi hodne spanelsky, byly postaveny na prelomu osmnacteho a devatenacteho stoleti bohatymi cinskymi obchodniky. Vigan byl i vyznamnou zastavkou namorniku na zname hedvabne stezce. Dokonce se zde i zrodila prvni revoluce proti spanelske nadvlade, kterou zacal v roce 1762 Diego Silang, ktery obsadil prave Vigan a jmenoval ho hlavnim mestem svobodnych filipincu. Pak byl ukladne zavrazden prave spanely. Jeho ulohu ale prevzala jeho zena Gabriela, kterou pak na mistnim namesti spanele obesili. Byla prvni zenou, ktera se takto zapojila do politiky. To je takova filipinska zvlastnost, ze zeny opravdu nemaji problem se dostat k vysokym pozicim. Ostatne i dnes je zde hlavou statu prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo.

Dneska jsem si mesto prosel skrz naskrz a je opravdu hodne male, ale o to krasnejsi. Jsem opravdu unesen a kazdemu ho jen vrele doporucim. Jen upozorneni ohledne ubytovani. To kde jsem a kde jsou jedine priznive ceny se jmenuje Vigan Hotel. Jsou tu ale spousty variaci na tento nazev a ty uz zdaleka tak cenove priznive nejsou. Napriklad Vigan Plaza Hotel, Vigan Heritage Hotel apod.

Neco jsem i nafotil, takze teto zajizdky na sever opravdu ani v nejmensim nelituji.
Jak jsem psal, zitra vyrazim na deseti hodinovou cestu zpatky do Manily, takze uvidime jestli budu mit vecer o cem psat. Kdybyste chteli ode me rozebrat nejake tema, tak napiste sem do komentaru, treba me to oslovi natolik abych na neco rozumneho prisel :-]

Zatim nashledanou a dnes jdu opet do te same restaurace, uz ted se tesim :-]

P.S. Jen mala vlozka s mapkou kde se prave nachazim a co mam za sebou. Podarilo se mi to snad i upravit na tomto pocitaci. Slabsi kvalitu prosim omluvte ;-] a uplnou mapku muzete videt v mem patem prispevku, kde si ji muzete rozkliknout a tam uvidite vse v daleko lepsi kvalite.

Vigan - prijezd

Preji dobre dopoledne z Viganu.

Jeste nez popisi co se delo od vcera, tak bych jeste rad na chvilicku utekl zpet k vcerejsimu tematu. Citim potrebu dodat, ze v zadnem pripade bych si nedovolil soudit natoz odsuzovat mistni slecny co si vydelavaji na zivobyti svym telem. Prave opacny nazor mam vsak na muze co sem za nimi jezdi. Take bych rad zduraznil, ze prostituce NENI soucasti filipinske kultury o nic vic nez jakehokoliv jineho statu. Vse zde propuklo az teprve pote co zde byli americti vojaci a pak hlavne diky obrovske medializaci tohoto statu jako takzvaneho "raje pro sexualniho turistu", ktera bohuzel stale probiha hlavne pak v Evrope a Japonsku.

A ted uz pryc od tohoto tematu. Ale jeste na neco bych tu chtel odpovedet. Lidi se me ptaji proc uz jsem sem nenapsal jak se mi libi mistni holky. Tak pod natlakem jsem ustoupil :-] Duvod proc jsem sem zatim nic o tomto tematu nenapsal je hlavne ten, ze me to nenapadlo :-], navic se tim moc nezabyvam, protoze jsem stastne zadan.
Ale abych uspokojil vase neklidne dusicky, tak po posouzeni nemuzu rict, ze by tu byly o tolik hezci holky nez treba v Cine, Thajsku nebo Malajsii. Coz jsou jedine asijske zeme co jsem navstivil a mohu je tak porovnat. Zkratka vsude jsou holky pene vice a mene a pomer mezi nimi tady na Filipinach urcite nejak neprekracuje jine zeme. Tot asi vse k tomuto tematu :-] Ale klidne se ptejte dal.

A jsme zpet u vcerjeska. Pote co jsem odesel z internetu, tak jsem mel trochu hlad, ale ne tolik abych sel do nejake restaurace. Tak jsem se opet rozhodl projit tu ulici v Baguiu. Atmosfera byla vyborna, dokonce tam byly i ziva predstaveni s tanci a zpevem. Tance co predvadeli me pripominali spanelsko, ale to se neni moc cemu divit pri minulosti jakou maji Filipiny. Nekolik staleti byly soucasti Spanelska.
Vsude spousty lidi a tak jsem se rozhodl, ze si dam neco u stanku.

Dal jsem si takzvany Foot Long, coz je vlastne hotdog, ale jak nazev napovida, je stopu dlouhy [coz je zhruba 32cm]. No popravde jsem ho nemeril, ale dlouhy byl poradne :-] Trochu jsem se obaval chuti toho parku, ale byl jsem spokojen, chutnal jako nas klasicky drubezi. Vse bylo oblozeno hlavkovym salatem, rajcaty a okurkou, prelite kecupem a chilli omackou. Musim rict, ze za 15Kc jsem si opravdu pochutnal a i me to zasytilo :-]

Rano jsem se vydal na autobus. Vedel jsem uz kam, a tak to slo jak po masle. Mel jsem asi 45 minut cas do odjezdu a hned vedle byl internet. Tak jsem si tam na pulhodinky zaskocil [no neberte to za 5Kc]. Za mnou byl pod stolem uvazany maly psik. Neco jako o trosku vetsi prazsky krysarik. Nijak jsem si ho nevsimal, kdyz najednou po par minutach zacal stekat. Slecna co mela internet na starosti vyskocila, podivala se smerem kam stekal pejsek [coz jsem udelal take] a hbite kostetem zamackla svaba. Byl to poradny acek, tak 6 centimetru. Docela me udivilo, ze to vlastne byl prvni svab, ktereho jsem na Filipinach videl. To same se opakovalo jeste 3x a opravdu jsem se pri tom bavil :-]]

Autobus odjel na cas a cesta byla dost nezajimava, porad jsme nekde zastavovali a nekdo pristupoval a podobne. Ale videl jsem uz podruhe na Filipinach more. Poprve v Manile a ted z autobusu po ceste podel pobrezi. Vigan je ale od more par kilometru, takze k mori a koupani se dostanu pocitam az v Donsolu, coz bude ekdy okolo uterka. Pekne si to koupani natahuju, ale o to vic si to pak uziju :-]

Do Viganu jsme prijeli chvili po treti, takze cesta trvala neco malo pres 5 hodin. Je tu o poznani tepleji nez v horach. Chytra kniha ve Viganu uz predtim neukazovala zadne rozumne ubytovani. Mam na mysli ubytovani za rozumne ceny :-]. Tak jsem se vydal hledat hotylky a podobne a ptat se na ceny. Prekvapilo me, jak malo jich tu celkove je.

Prochazel jsem starym mestem, kam nesmi auta a jezdi tam po dlazdenych cestach jen kocary tazene konem. Tomu kocaru se zde rika Caleesa. Domy sice nejsou vubec rekonstruovany, obcas vypadaji uz dost sesle, ale o to maji vetsi atmosferu. Sam jsem zvedavy co tu nafotim. Ale to az zitra.

Obesel jsem tak nekolik hotylku na ktere jsem cestou narazil a vsude pokoje tak za 450Kc a vic. Coz je pro me opravdu hodne moc. Nakonec jsem dosel az na mistni namesti a uvidel informace pro turisty. Zasel jsem tam a zeptal se na ubytovani. Chlapik vytahl desky se vsemi mistnimi hotely a cenikem a tak jsem zacal listovat. Lilo ze me uplne nehorazne, klimatizaci tam opravdu postradali :-]

Nasel jsem hotel s nazvem Vigan Hotel. Ten jsem uz videl, na druhe strane ulice kdyz jsem sel, ale rikal jsem si, jakmile to ma v nazvu hotel, tak to bude drahe [coz v naproste vetsine pripadu i plati, nejlevnejsi byvaji guesthousy, ale ten ve Viganu neni ani jeden]. No, podle tech desek tam meli mit jednoluzak za mene nez 200Kc. Tak jsem se rozloucil, do hotelu jsem nabehl. Ukazali mi cenik, opravdu tam takovy pokoj figuroval. Ani jsem nedoufal, ze bude volny, ale samozrejme jsem na nej hned ukazal. Kluk hned abych se na ten pokoj teda sel podivat. V duchu jsem zajasal a ani nic moc necekal.

Konalo se prijemne prekvapeni. Pokoj je opravdu velky, ma i okno, coz ten v Baguiu postradal :-]. Ma dokonce i umyvadlo a televizi. Pred pokojem je krasna spolecna mistnost, vybavena starozitne vypadajicim nabytkem. Takze jsem hned rekl, ze ho beru. Cele hledani ubytovani trvalo vlastne asi hodinu, takze jsem se jen umyl a oplachl a padil sem na internet :-]

Tak se s vami pro dnesek loucim. Zitra doufam bude fotograficky plodny den.
Takze zitra ahoj.

Baguio / O prostituci na Filipinach

Posilam pozdrav z Baguia.

Dneska jsem se byl trochu projit po meste a musim rict, ze na druhy pohled to je opravdu pekne mesto. Je tu hlavne hodne zelene v podobe ruznych parku.

Take jsem zjistil, ze se tu zrovna kona kazdorocni festival kvetin, takze ma zminka o rusne hlavni ulici nemusi byt za nekolik dni uz platna, i kdyz spis si myslim, ze se toho moc nezmeni. Mozna zmizi stanky uprostred a opet tam bude prostor pro auta. Nyni je to vlastne pesi zona, ale ne podle znacek. Pouze proto, ze auto tam proste nema sanci projet :-]

Hned dopoledne jsem se sel podivat odkud a kdy mi jede zitrejsi autobus do Viganu. Podle knihy jsem dosel na spravne misto bez problemu. Vsude autobusy. Sel jsem tedy samozrejme k prvnimu okenku kde se prodavaly listky a zeptal se kdy to jede do Viganu. Slecna za okenkem se zatvarila tak jako kdyz o tomto meste nikdy ani neslysela, natoz aby tam jezdil autobus. Pak z ni vypadlo, ze ta spolecnost u ktere se ptam jezdi do XY a at se zeptam jinde.

Otocil jsem se a zjistil, ze vsude okolo stoji spousty dalsich autobusu a jen asi kazde dva az tri patri jedne spolecnosti. Sel jsem se zeptat jednoho ridice autobusu do Manily a on, ze se jedna o spolecnost Partas a ze je kousek doprava. Tak Partas jsem s uspechem nasel a dostal i informace o odjezdu. Takze planuji odjezd zitra v devet nebo deset, to jeste nevim :-] Cesta do Viganu trva 5 hodin, ale melo by se jet podel pobrezi, takze to snad bude pekna cesta.

Obecne zjistuji, ze na Filipinach neco jako klasicke autobusove nadrazi co zna kazdy neexistuje. V kazdem meste jich je nekolik a na kazdem z nich operuje nekolik autobusovych spolecnosti a kazda ma sve okenko na prodej listku. No vcelku solidni zmatek, ale nakonec i v nem se da vyznat kdyz se clovek neboji zeptat :-]

Na jidlo jsme nejak nemel chut. Nebylo mi pres den prilis dobre. Tak jsem si koupil neco k piti a odpoledne jsem sel jeste na chvilku zalehnout.

Je tu vsude opravdu spousta lidi [zjistil jsem ze Baguio ma populaci 250 000] ale bili turiste temer zadni. Jedine obcas zahlednu stareho chlapka, kteremu je neco kolem 60ti a vedle nej mlada filipinka. Vesmes to jsou americane co se sem jezdi povyrazit. Nejak jsem se dotal k tomuto tematu, ke kteremu jsem se nekdy stejne dostat musel. Jakkoliv je mi to odporne tak k Filipinam to bohuzel patri a trochu se o tom rozepisu at uz to mam za sebou.

Uz v letadle z Hongkongu se filipinec co sedel vedle me ptal jestli mam v Manile pruvodce. Velmi naivne jsem odpovedel, ze ne a ze mam knihu :-]] a on na to, ze mysli zeny a ze stoji od 2000P do 5000p na den [2P = 1kc]. Ja zkoprnel a hned, ze ne, ze to fakt na Filipinach nehledam. Asi jsem to rekl nejak spatnym tonem a pan uz se se mnou pak nebavil [a abych rekl pravdu, tak mi to vubec nevadilo]. Zato to asi zaujalo filipinskou babicku, kterou jsem mel z druhe strany a s tou jsem si pekne popovidal, i kdyz na uplne jine tema :-]

V horach to bylo vse naprosto v pohode a zadny spatny pocit jsem nemel. Ale uz i ten den v Manile. Prislo mi, ze si kazdy o me mysli, ze jsem prijel jen kvuli mistnim prostitutkam. Opravdu nic prijemneho. Na druhou stranu kdybych sem prijel za 20 let a s uplne stejnym ucelem cesty jako ted, tak by to bylo mozna jeste nesnesitelnejsi. V Manile vidite bezne postarsi az stare pany co si vedou mladicke filipinky. Manila a pak pry jeste mesto Angeles [drive zde byvala velka americka vojenska zakladna],jsou proslule hlavne diky prostituci. Ta je oficialne mimo zakon, ale tomu se kazdy navstevnik Filipin asi muze bohuzel jen zasmat, protoze prosazovani tohoto zakona ma asi nejnizsi prioritu vubec.

Vsude v zahranici se pise o velkych ganzich a jimi podplacene mistni policii. Vse to zde zjevne vzniklo prave diky americkym zakladnam a vojakum v nich. Nerad bych to vse svadel na americany, ale budou na tom mit lvi podil. Americane to maji dost blizko a tak jich je tu opravdu hodne. Lide co cestuji se stejnymi zajmy jako ja a se kterymi se tedy i bavim jsou tim vsim stejne znechuceni. A to hlavne kvuli tomu, ze to vse zatim nijak nespeje k nejakemu dobremu reseni. Rodiny porad davaji dcery [mnohdy jeste deti] do sparu tech gangu za smesne penize a smesne penize pak samozrejme i dostavaji. Je to opravdu velmi smutna stranka Filipin, se kterou se ale asi nejakym zpusobem setka kazdy navstevnik.

Bavil jsem se s jednim americanem a ten velmi neskryvane opovrhoval vsemi co sem jezdi jen za ucelem uzit si s mistnimi prostitutkami. Docela pekne jsme si popovidali a on me jeste utvrdil v tom, ze jeho take v kazdem velkem meste berou jen jako dalsiho co si prisel uzit. Ze ho to hodne ubiji a proto take utekl do hor, kde se zda je uplne jiny svet. Ja sam jsem zvedavy jak to bude vypadat na Palawanu. Doufam, ze tak jako v horach aby mela ma dusicka klid. Ja sam s tim bohuzel nic nenadelam, ale treba i tohle tema tomu trosku pomuze.

No rozpovidal jsem se o tom nejhorsim co zde na Filipinach vnimam. Je to tu opravdu velky problem a to je vlastne i duvod proc to asi nikdo, kdo chce o Filipinach pojednat jako o celku, nemuze vynechat. At mu to jde jakkoliv proti srsti.
Nikdy jsem lidi co toto vyhledavaji nepochopil a ani je pochopit nechci.

Tady v Baguiu to jak jsem rikal neni tak zjevne jako v Manile, ale presto to je mozne videt a neni to bohuzel az tak tezke.

No dale uz se tomuto tematu venovat nebudu, je to opravdu smutne tema a nema vyznam si jim kazit dalsi cestovani. I kdyz bych si ho rad zkazil kdybych vedel, ze to necemu prospeje. Tak tomu ale neni, takze se vrhnu vstric dalsim zajimavym mestum a lidem a vsechno vam o tom povim :-]

Dekuji, pokud jste docetli az sem, vim, ze dnesni tema je hodne smutne, ale je dobre pokud se o tom vi.
Uzijte si zbytek dne a zitra nashledanou.

Baguio - prijezd

Tak zdravim z Baguia, doputoval jsem sem v poradku a ted sedim v internetove kavarne s asi 50ti dalsimi lidmi. Je tu celkem vedro, ale zase to tu stoji o polovinu mene :-]

Rano jsem v osm vyrazil mistnim autobusem ze Sagady. Byl poloprazdny, takze se jelo prijemne. Celkove pocasi dnes bylo na cestovani uplne uzasne. Slunce sice svitilo, ale po obloze rejdily opravdu obrovske mraky, takze nebylo zadne vedro.
Po asi pul hodine prisla prvni zastavka nastoupila spousta dalsich lidi, takze uz to bylo o trochu horsi.

Autobus tu funguje tak, ze nejsou zadne oficialni zastavky [krome prvni a posledni samozrejme :-] ]. Kazdy kdo je na trase a chce svezt si jen mavne, rekne kam chce jet a ridic pak zastavi na tom miste kdekoliv po ceste. Jizdne se zjevne vypocitava odhadem od nekolika zachytnych bodu po ceste. Do Baguia je to ze Sagady neco pod 150km [puvodne jsem nekde cetl, ze 250, ale to bylo asi chybne :-] ].

Cesta vede horami a to pekne vysoko. I diky tomu to byla asi nejmalebnejsi cesta kterou jsem kdy jel. Rozhled opravdu monumentalni. Viditelnost sice nebyla idealni, ale i presto jsem si to uzival. Teda az na okamziky kdy jsem se podival primo pod sebe a nevidel ani cestu jen sraz nekolik set metru hluboky. To jsem se pak hned zase radsi zadival do dalky a konejsil se myslenkou, ze preci ten ridic to jezdi denne :-].

Cesta vede i pres nejvys polozeny prusmyk na Filipinach ve vysce 2255 m.n.m. Neni to sice nic oproti tomu co jsem projizdel v Cine [okolo 5000 m.n.m.] ale jak jsem rikal, ta cesta byla o to malebnejsi. Bylo videt daleko dal a celkove krajina pusobila moc pekne. Pri takovych cestach vzdy lituji, ze si nemuzu zafotit tak aby to za neco stalo.

Po dlouhych 6ti hodinach [v pruvodci pisou 7, takze jsme asi eli extremne rychle] jsem dorazil do Baguia. Baguio, jak uz jsem psal se bere jako hlani mesto Cordiller [coz je nazev mistnich hor ve kterych jsem dosud pobyval]. Vzniklo vedle zakladny co tu postavili americane v druhe svetove valce. Pak ho vybombardovali japonci a pak zase americane, ale Ti to vzali opravdu temer komplet a to i presto, ze japonci uz se odtud predtim stahli.

Toto je vlastne klasicky obraz vsech vetsich mest na Filipinach. Uplne vsechny az na cestne vyjimky byly vybombardovany americany a tak zustal jen zlomek vsech pamatek jeste z dob spanelske kolonizace. Jedna vyjimka, ktera usla bombardovani je mesto na severu zeme jmenem Vigan. Tam budou smerovat me kroky pozitri. Vigan byl usetren pry opravdu v posledni minute, kdy byl vydan rozkaz nebombardovat, protoze japonci uz byli davno mimo mesto. Tim se mela dochovat zajimava architektura a centrum mesta je dokonce v UNESCO. Tak jsem zvedavy, ale to az pozitri :-]

Baguio je mesto v udoli mezi horami, je tu celkem dost zelene, ale jako v kazdem asijskem meste je tu spousta aut a zadny poradek v doprave :-] Ubytovani jsem nakonec nasel, i kdyz vcelku drahe [250 kc na noc, v horach to bylo 75 - 100], ale zase je to uplne v centru a mam tu i televizi, tak se asi pred usnutim pobavim nejakymi mistnimi reklamami :-]

Je tu celkem zajimava ulice. po obou stranach jen restaurace a ruzne fastfoody. Uprostred ulice opet stanky s ruznym obcerstvenim a suvenyry, plus si k tomu pridejte lidi jako v nedeli v lete na Karlove moste a mate presnou predstavu :-] Kazdopadne atmosferu ma tahle ulice vcelku zajimavou a peknou.


Mesto nebo alespon nejakou malou cast zkusim prosmejdit zitra.
Mejte se krasne.

Sagada - vodopad

Tak dnes naposledy zdravim ze Sagady.
Zitra odjizdim do mesta Baguio, coz je nejvetsi mesto tady v horach a letni prezidentske sidlo. Tam planuji pobyt pres dve noci a pak stejnou dobu ve Viganu a pak zpet na jih do Manily a dal.

Dneska jsem se dopoledne vydal k vodopadu co jsem vcera zminoval. Sel jsem po jemne naznacene stazce o ktere jsem vedel jen diky svemu kniznimu pruvodci. Sel jsem skrz pekny borovicovy les, ale pak se zacala cesta svazovat az dospela do ryzovych poli.
Tam jsem prehledl jeden sestup na nizsi terasu a musel se pak vracet a hledat kde nastala chyba :-]

Tu jsem nastesti odhalil a tak se vydal pres ryzove terasy az k takovemu vetsimu potoku. Ten jsem musel prebrodit a vystoupit na druhe strane opet do dalsi ryze. Uz jsem videl vodopadek, ale cesta podel terasy byla poradne rozbahnena a at jsem se snazil jak to slo, jedna noha sklouzla a k memu prekvapeni se zaborila az po koleno do blata :-]

Nastesti vodopad byl uz kousicek, tak jsem docvachtal az k nemu. Vodopady jsou tam ve skutecnosti dva, jeden tak dva a pul metru vyskoy, druhy o metr nizsi. Pod nimi [zrejme umele vytvorene] jezirko, ktere je opravdu hodne hluboke a nebylo nejak extra ciste. Mel jsem nohu celou od blata, tak jsem se musel umyt. Vzhledem k tomu jak je to hluboke, tak jsem tam zahucel az po hlavu a musim rict, ze za chvilku uz mnou pekne trasla zima. Ponorit jsem se nechtel a na dno jsem tak nedosahl, takze netusim jak hluboke to jezirko je.

Vylezl jsem ven a chvili se slunil. Nikdo v okoli nebyl, takze to bylo moc prijemne. Pro cestu zpet jsem sel jinudy a po ceste fotil tech par hmyzaku co jsem potkal. Obecne tu ale moc hmyzu neni, doufam, ze tohel foceni si vynahradim na Palawanu v polovine brezna.

Po ceste zpet jsem si koupil 4 banany a ac na pohled nevypadaly vubec pekne, tak uvnitr uz to bylo neco jineho :-] Byly daleko zlutejsi a aromatictejsi nez ty co se sezenou v CR. Ale zaroven nebyly moucne, takze jsem si moc pochutnal. Jeste jedna zajimavost ohledne ovoce. Maji tu i klasicka jablka, mimochodem moc dobra, ale je na nich asi nejzvlastnejsi, ze je to jedine ovoce co je balene po jednom. Byva v takove ruzove sitce z hmoty podobne polystyrenu. A samozrejme je take drazsi nez vetsina jineho ovoce.

Zitra se ozvu z Baguia, tam internet najdu urcite. Takze zatim nashledanou.

Sagada - pohrbivani

Tak opet zrdavim ze Sagady.

Dneska jsem se byl projit, zafotit si a podivat se na mistni vyhlasene druhy pohrbivani.

V techto horach jsou vsude rozesety horske kmeny. Vetsina z nich byla znama jako lovci lebek, i kdyz to se samozrejme tykalo hlavne kmenovych valek. Dnes uz tu nic takoveho nehrozi. Ale jine tradice se tu podle ruznych zdroju vcelku udrzely. Jde hlavne o tanec, hudbu, rezbarstvi a tkalcovstvi.

Tyto horske kmeny veri v ducha vsech zivych veci a maji 2 velmi zajimave druhy pohrbivani.

Prvni je pohrbivani v drevenych rakvich do vstupu jeskyni. Tyto rakve tam jsou nektere i pres 500 let a to je vcelku dost na obycejne drevene rakve. Co jsem se dozvedel, tak pokud nekdo zemrel nasilnou smrtni, byl pohrben hloub v jeskyni aby jeho duch nemohl najit cestu ven a strasit vesnicany.

Jednu tuto jeskyni je mozne spatrit uz z cesty, pusobi docela zajimave s temi rakvemi vzskladanymi u vchodu. Ovsem druhy zpusob pohrbivani je daleko zajimavejsi.
Phrbiva se tim zpusobem, ze se rakve zavesuji ze skal. Jsou zde krasne skaly a na jejich ubocich, jsou zaeseny rakve s neboztiky. Pusobi to opravdu velmi, velmi zvlastne.

Jeste i dnes se tento druh pohrbivani praktikuje, ale je opravdu nakladny. Aby bohove dovolily takovy pohreb musi rodina neboztika obetovat bohum 20 prasat a 60 slepic, coz jak sami uznate neni vubec male jmeni na nejakou vesnicku. Takze i z tohoto duvodu je tento druh pohrbivani spise vyjimecny.

Jeste bych se pozastavil u klasickych hrbitovu ktere tu jsou. Jde o krestanske hrbitovy, protoze Filipinske nabozestvi je krestanstvi. Coz je naprosta vyjimka v Asii. Hrbitovy tu ale vypadaji jinak nez u nas. Vsechny jsou z betonu. Predstavte si kvadr tak 2 metry dlouhy, metr a pul siroky a 50 cm vysoky. Na tom je pak samozrejme kriz [take betonovy]. Jedna polovina je nabarvena bile a uzavrena na predni strane se jmenem a letopoctem. Druha je prazdna a jsou tam ruzne potreby na obdelavani hrobu a podobne, ale to pravdepodobne pouze do doby nez zemre manzel/manzelka neboztika.

Tak to by bylo vse ohledne pohrbivani. Zavesene rakve jsou opravdu pusobive a asi je jen tak nekde neuvidite.

Zitra asi zajdu navstivit mistni vodopad a trochu se vykoupat, pokud to nebude uplne ledovy. Pocasi je tu zatim naprosto uzasne. Neustale neco okolo 25 stupnu. Na sunicku tak 30. Jeste jsem na Filipinach nezazil dest a doufam, ze nezaziju aspon do doby nez opustim tyhle hory. Protoze ty cesty si nejak nedovedu predstavit mokre nebo hure za deste :-]

Zatim se mejte fajn a uzivejte zbytek vikendu.

O jidle

Ahoj vsichni,
dneska jsem si dal odpocinkovy den a doufa, ze jich bude vic :-] Jen jsem se tak prochazel, pak si cetl a premyslel. Vse tu pusobi hodne pohodove a tak prispiva k takovemu lenoseni.

Dnes rano tu byl mistni trh, tak jsem se byl podivat. Nebylo to nic ohromneho a vesmes tam prodavali jen to co bezne akorat stanku bylo tak 5x tolik. Takze nic prilis zvlastniho. Moc ovoce tu neni, hlavne manga, banany, mandarinky a jahody. Jahodam se tady v horach dari a jsou takovou mistni specialitou.

Mandarinky jsou pro me dcela prekvapenim, protoze jsou vcelku bez chuti. Mango je tu vyborne, ale clovek se hodne upatla :-] Pak tu maji rajcata a okurky a ruzne lusky a podobne. Dneska tu navic byl stanek s rybami a masem, ale to jen tak na pokoukani. Jeste jedna dost zajimava vec, vubec tu nejsou mouchy. Ty jsem videl tak dve za tu dobu co tu jsem a komari take ne, i kdyz ryzove terasy by mohly byt primo uzasne rodiste. Na druhou stranu je pravdou, ze jsem dost vysoko v horach.

Jeste neco k mistnimu jidlu. Kde jsem v asii byl, tak jsem se urcite najedl lepe, na druhou stranu to jidlo spatne vubec neni. Jen je treba pocitat s tim, ze zde nic nekraji jako jinde, ale vse podavaji i s kosti, nastesti ale v celku a ne nasekane jako obcas v Cine. Take se tu prekvapive v jidle nevyskytuje moc zeleniny.

Celkove bych rekl, ze jidlo je tu drazsi nez v jihovychodni asii obecne. Ubytovi je na podobne cenove urovni, teda aspon tady v horach. Uvidime jak na tom budou plaze na ostrove...

A jeste poznamka k doprave, na kratke a stredni cesty tu jezdi takzvane Jeepneys. Coz jsou puvodne pozustatky po americke armade. Jsou to male autobusiky udelane z dzipu. Vzadu jsou jen dve lavice oproti sobe. Pokud tam nejede prilis lidi - coz se casto stava, tak je to celkem dobry a mnohdy take jediny dopravni prostredek.
Tady je jedna ma fotka Jeepney.


Uvidim co podniknu zitra a snad bude o cem psat.
Zatim se mejte krasne a uzivejte vikendu.

Sagada - jeskyne

Zdravim opet ze Sagady a pocitam, ze jeste tak 3 dny tu pobudu. Je tu opravdu krasne prostredi i jen tak na prochazeni se a premysleni o vsem moznem.

Dneska jsem se domluvil s tim anglicanem z predeslych dni, ze pujdeme do mistni velke jeskyne. Pridal se k nam jeste jeden american se synem, takze jsme si pekne rozdelili cenu za pruvodce a vydali se pesky k jeskyni. Horko k padnuti, takze jsme dorazili pekne zpoceni. Vstup do jeskyne prilis pusobivy nebyl. Jen opravdu velky tmavy prostor pod skalou - ale co bych tak mohl cekat, ze? :-]]]

V knize varovali, ze prvni cast je hodne kluzka a neprijemna. To jsem netusil jak moc a jak moc hluboko se pujde. Dost casto jsou jeskyne ktere jsou velke a zpristupnene turistum vybaveny jak elektrinou, tak treba schody nebo podobne. To tady neplati a jde se proste jen po skale a kameni, ktere samozrejme uzpusobene chozeni je. Pruvodce ma velkou plynovou lucernu, ktera toho osviti opravdu neuveritelne hodne, takze baterky nejsou treba, i kdyz ten posledni ji obcas uzije. V jeskyni asi nikdy nebudete sami, takovych skupin jako my jsme po ceste potkali vic. Ale na atmosfere to prilis neubira, pokud to neni skupina 15ti rvoucich filipincu, ktere jsme nastesti potkali az pri odchodu z jeskyne.

Prvni polovina byla opravdu neprijemne kluzka, navic s tim, ze se kadou chvili otevrel prostor nekam dolu - no nic moc pocit, ale ted ve vzpominkach uz to tak hrozne nepusobi :-] Sestup po kluzkem povrchu je ale vzdy nasobne narocnejsi nez vystup. V polovine sestupu uz nastesti zacaly byt vsude vapencove formace. Urcite je znate, v jeskynich byvaji hodne caste a vzhledem bych je prirovnal asi k vosku. Po tech stale tece voda, vsude okolo jsou jezirka prozracne vody, netopyri piskaji nekde nad hlavou. Na strop jeskyne ani nejde dohlednout a navic kdyz jsem se o to pokousel a podival se zpet, tak se mi zatocila hlava, tak jsem se o to snazit prestal :-]]

Po tech vapencovych formacich v botech nejde jit, protoze byste okamzite sklouzli buhvi kam. Vsichni si povinne sundaji boty a jde se bosky. Bose nohy na vapenci maji naprosto neuveritelny uchop. Opravdu jsem netusil jake sklony vydrzim na nohou :-]
Pote nastoupil usek se sesplhanim po provaze, nastesti ne dlouhy a pak jeste usek kde se muselo popredu dolu a zachytit se skaly nad hlavou a pak doskocit. No to prijemne opravdu vubec nebylo.

Nakonec jsme dorazili na dno, kde bylo jezirko ve kterem se mohlo koupat, ale voda byla totalne studena, tak do toho sel jen ten 11ti lety synek :-] Celkove bylo mi bylo v jeskyni dost prijemne, ale prekvapilo me, ze vidim svuj dech :-] Zpatky se slo o poznani lip. Bohuzel ven jsme vylezli pekne spinavi, prave diky te prvni kluzke casti, kde se clovek pridrzuje kde to jde a vse je dost spinave. Dole uz je pak vse naopak ciste a krasne jsme se tam umyli. Cesta zpatky nas ale opet pekne zaspinila :-]

Dali jsme si jeste cestu zpatky do mestecka v prudkem odpolednim horku, dorazili jsme spinavi a zpoceni, takze studena sprcha prisla hned vhod :-]
Pak uz jsem jen chvilku odpocival a sel jako prozatim kazdy den na internet.

Jedna zajimavost. Vzdy kdyz jsem nekam prijel, tak jsem internet najit nemohl a ten co jsem nasel nebyl funkcni. Pote jsem teda vzdy ten jeden nasel a pak, kdyz uz jsem ho nehledal jsem zacal internet nachazet v kazde treti budove. Ale to je celkem normalni se spostou veci.

Zitra si dam asi flakaci den, anglican odjede zpatky do Manily, tak me nebude mit kdo vytahnout nekam dal. Ale pokusim se konecne pustit do nejakeho foceni.

Uzijte si patek a preji krasny vikend.

Sagada

Zdravim ze Sagady.

Nejdrive zpet k fotaku :-] Stalo se to nejlepsi co se mohlo stat. Jedine co mi na fotaku zjevne nefunguje je signalizace vybitych baterii :-]] Bohuzel nahradni jsem si zapomnel na pokoji a tak jsem to mohl vyzkouset az vecer.
Takze vse snad bude v poradku.

Vstaval jsem v pul osme a vydal se s temi 3mi lidmi ze vcera na autobusik do Bontocu. Ten jel na cas a cesta trvala 2 hodiny po naprosto silenych cestach co tady v horach jsou. Ani se nedivim co vsude pisou, ze kdyz je obdobi destu, tak tudy nic neprojede.

Dorazili jsme do Bontocu a ridic hned ze jestli chceme do Sagady, ze tady pred nama je dalsi busik co tam jede, tak jsem jen s tim anglicanem preskocil na busik do Sagady. Kanadanky chtely jet jeste nekam k horkym pramenum. Do Sagady to trvalo jednu hodinu. Teren porad uplne stejny. Predstavte si homole a na nich cesta. Sraz na jedne strane prudce dolu, na druhe nahoru. Proste nejde sejit z cesty. Dost jsem se bal, ze to proste bude stejne. Nakonec jsme ale vyjeli do takoveho sedla temer na vrchol a tam se rozprostira vcelku pekne [na Filipiny] mestecko.


Ubytovali jsme se a sli se projit. Je tu krasne pocasi, okolo 25 stupnu, pofukuje vetrik, vzduch je krasne cisty. Vsude okolo jsou borovicove haje, vune a vse temer jako v lete v Cechach :-] jen tadu jsou k tomu jeste bananovniky a spousty dalsich rostlinek.

Zrejme tu zakotvim na 4 nebo 5 dni a pokusim se neco nafotit.
Internet tu snad bude i nadale.
Mejte se krasne.